DVOŘÁK, P. Přizpůsobený filtr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Číž, Radim

Student prozkoumal možnosti realizace přijímačů snižujících pravděpodobnost chybného příjmu a navrhnul a sestavil laboratorní přípravek zcela podle požadavků zadání. Během své práce přiměřeně často konzultoval další postup a iniciativně navrhoval řešení aktuálních problémů. Zařízení je plně funkční a má výbornou technickou úroveň. Z formálního hlediska se autor dopustil drobné chyby při označení horizontální osy grafu na obr. 8, str. 12. Správná veličina je zde chybovost a nikoliv pravděpodobnost chybného příjmu, a také by měla být vynášena na vertikální osu, neboť se v tomto případě jedná o proměnnou závislou na SNR. Také v 8. kapitole student nesprávně označuje údaje v tabulkách 1 a 2 jako hodnoty chybovosti, avšak v tomto případě se jedná o prosté počty chyb v bloku přenášených dat. V 5. kapitole, která popisuje program mikrokontroléru, autor necituje zdroj, odkud čerpal převzaté části zdrojového kódu. Dále lze práci vytknout už jen místy mírně neobratnou stylistiku textu a několik pravopisných chyb a překlepů.

Posudek oponenta

Sysel, Petr

Předložená diplomová práce splňuje zadání ve všech bodech. Výsledkem je realizovaný a odzkoušený laboratorní přípravek pro předmět Teorie sdělování. Odborná úroveň práce je na velmi dobré úrovni. Návrh a realizaci jednotlivých bloků považuji za účelný a správný. V textu je uveden i podrobný postup oživování celého přípravku. Drobné výhrady by mohly směrovat na použití pravděpodobně zbytečně výkonného procesoru např. s integrovaným modulem pro kryptografické metody AES a DES, který není v přípravku nijak využit. U popisu zapojení převodníku úrovní na obrázku 10 nejsou nijak zdůvodněny nebo odvozeny hodnoty odporů. V rovnici (1.2) pro zisk kmitočtového filtru se vyskytují hodnoty rezistorů R13 a R14, které se však na schématu zapojení na obrázku 11 nevyskytují. V schématech zapojení na obrázcích 14 a 15 není pro Zenerovu diodu použita správná schematická značka a navíc je podle všeho polarizována opačně. U popisu přepínání integrátoru pro různé přenosové rychlosti není uveden vztah pro výpočet hodnot rezistorů nebo časové konstanty. Podle dokumentace je pro použité nastavení A/D převodníku referenční napětí rovno Vcc/1,6, což při napájecím napětí Vcc = 3,3 V činí přibližně 2,06 V a ne uváděných 2,10 V. Při interpretaci výsledků se student dopustil několika nepřesností. Např. na obrázku 8 je zobrazen graf závislosti SNR na pravděpodobnosti chybného příjmu a ne naopak. V závěru kapitoly 2 je uvedeno, že průměr tří hodnot musí být vždy nenulový. Není však zřejmé, z čeho uvedený závěr vyplývá. U hodnocení výsledků měření bitové chybovosti není uvedeno, pro jakou konfiguraci přípravku (přizpůsobený filtr nebo vybíjený integrátor) byly hodnoty změřeny. Formální zpracování je na dobré úrovni. Pro lepší čitelnost bych doporučoval programové symboly, názvy souborů, apod., odlišit jiným typem písma než ostatní text. U některých obrázků, které byly s největší pravděpodobností převzaty z literatury, chybí odkazy na zdroj. Na straně 39 v popisu odesílané posloupnosti chybí u druhé hodnoty jeden hexadecimální symbol. U citací některých elektronických zdrojů chybí datum poslední návštěvy. Kvalitu zpracování snižuje také několik překlepů nebo evidentně chybějících slov ve větách. Přes všechny uvedené výhrady, které by bylo velmi snadné odstranit, a především s ohledem na úspěšnou realizaci laboratorního přípravku hodnotím diplomovou práci jako výbornou.

eVSKP id 39846