POLÁCH, O. Optimalizace tvaru čerpání diferenciálně čerpané komory pro novou koncepci elektronového mikroskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Jako vedoucí diplomové práce mohu vyjádřit, že přes problémy při kombinaci studia a zaměstnání byl přístup diplomanta ke zpracování práce dobrý. Při práci prokazoval odpovědný a cílevědomý přístup a jeho vystupování je velmi seriózní. Se zadanými podklady dovedl pracoval samostatně. Úroveň odevzdané práce je na slušné úrovni a nastiňuje možnosti při vývoji nové koncepce diferenciálně čerpané komory. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji diplomanta hodnotit stupněm C.
Pan Polách zpracoval svou diplomovou práci na téma Optimalizace tvaru čerpání diferenciálně čerpané komory pro novou konstrukci elektronového mikroskopu v rozsahu 76 stran a je členěna do 9 kapitol. V úvodních kapitolách nás student seznamuje s popisem jednotlivých typů elektronových mikroskopů. Nezbytnou součástí je pak kapitola popisující proudění tekutin, jenž dává základ pro tvorbu matematicko-fyzikálního modelu popisujícího diferenciálně čerpanou komoru a její jednotlivé varianty. Dále jsou pak popsány jednotlivé varianty komor, které diplomant analyzoval a shrnutí výsledků. Předkládaná práce je přínosná z hlediska konstrukce výpočtového modelu, který podstatně ulehčuje testování nových koncepcí diferenciálně čerpaných komor pro ESEM, které by se těžce zaváděli do praxe z hlediska časové náročnosti testování a financí. K práci mám však následující připomínky: Kapitola 8 v podstatě obsahuje jen barevné mapy a grafy, bez jakéhokoliv komentáře. V grafech, které jsou uvedeny v kapitolách 8 a 9, by mohlo být pro lepší názornost naznačeno, kde se nacházejí jednotlivé clony PLA1 a PLA2. Jelikož byly jednotlivé varianty diferenciálně čerpané komory modelovány, nebylo by od věci do práce umístit alespoň základní technickou dokumentaci o navrhovaných variantách, abychom měli alespoň základní představu o rozměrech modelu. Dále je zmíněna stěnová funkce y+, ale nikde není popsáno, proč a jaké kritérium, případně jakých hodnot může tato funkce nabývat. U nastavení okrajových podmínek by nebylo od věci je vyznačit na modelu, aby bylo jasné, kde jsou zadány. Některé veličiny nejsou uvedeny v seznamu symbolů a veličin tudíž se lze jen domnívat, co znamenají. V kapitole 9 jsou diskutovány výsledky a v závěru je pak velice stručně vyhodnocena nejlepší varianta. Zadání bylo splněno a dle výše uvedeného doporučuji práci k obhajobě a hodnotím práci 77b C
eVSKP id 85740