OČENÁŠEK, M. Výuková deska pro procesory STM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Matěj Očenášek vypracoval bakalářskou práci na téma „Výuková deska pro procesory STM“. Hlavním cílem práce bylo navrhnout a realizovat rozšiřující výukovou desku pro procesory STM kompatibilní s platformou Nucleo. Práce je rozdělena dvou kapitol, první řeší teoretický rozbor a druhá popisuje samotný návrh a realizaci výukové desky. Zadání práce student splnil bez výhrad, funkční zařízení demonstroval v rámci konzultace. Student v rámci práce navrhl nejen samotnou výukovou desku, ale také vytvořil pět laboratorních úloh, které dotáhl do finální podoby, a to včetně základního kódu, se kterým mohou studenti pracovat. Formální stránka práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci, v práci se vyskytuje malé množství gramatických chyb. Student k řešení bakalářské práce přistupoval zodpovědně, pravidelně konzultoval a diskutoval možná řešení. Práce ukazuje, že se student zmíněné problematice věnoval a rozumí jí. Navrhuji proto práci k obhajobě a hodnotím 94 body.
Student vypracoval práci na téma výuková deska pro procesory STM. Práce je přehledná a dobře zpracovaná. Je vidět, že student vytvořil kvalitní přípravu pro laboratorní úlohu pro studenty. V některých částech se student dopustil gramatických překlepů, jako například 4 GB adresované paměti ve vývojovém kitu. V další části student popisuje maximální rychlost UART na vývojovém kitu 115200 Bd, kdy maximální rychlost dosahuje o řád větších rychlostí. U popisu PWM signálu student popisuje zapínání do log.1, avšak lze nastavit i výchozí stav do log.1 a nastavovat délku pulzu log.0. To samé platí i u frekvencí PWM, kde u MCU lze dosáhnout mnohonásobně vyšších frekvencí než jen 500 Hz. U některých aplikací, je to dokonce i žádoucí. Z formální stránky, by chtělo práci sjednotit. Některé první odstavce jsou odsazené, některé nikoliv. Dále v práci chybí výpočty některých částí u použitých zařízení, jako třeba RC filtr, u kterého není známa mezní frekvence. U měření I2C sběrnice, s jinými rezistory, by bylo lepší přiblížit časovou složku na náběžnou hranu, kde by byl vidět podstatný rozdíl při změně rezistoru. Samotné laboratorní úlohy jsou dobře zpracované a na vysoké úrovni zpracování. Z pohledu zadání práce student splnit v celém rozsahu, kde i použil vhodnou literaturu I přes výše zmíněné nedostatky, doporučuji práci k obhajobě s bodovým hodnocením 85 bodů.
eVSKP id 127056