VONDRÁKOVÁ, J. Rozdíly v účetní konsolidované závěrce sestavené podle vybraných národních legislativ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Teoretická část této práce se zaměřuje na porovnání přístupů České republiky a Španělského království k sestavování konsolidované účetní závěrky. Nejprve analyzuje legislativní rámce a standardy, které oba státy používají, a následně identifikuje klíčové rozdíly mezi nimi. Analytická část práce harmonizuje účetní výkazy obou států. Na základě teoretických poznatků je vytvořen sjednocený formát účetních výkazů, který reflektuje specifika obou právních systémů. Poté autorka sestavila šest metod konsolidovaných účetních výkazů, které zahrnují konkrétní kroky a doporučení, jak by měl mateřský podnik postupovat během prvních dvou let. V rámci závěrečné kapitoly autorka provedla komparaci jednotlivých metod z hlediska základní finanční analýzy a problematiky daní. Byly identifikovány rozdílné výsledky dle národních legislativ. Shoda v programu Theses byla identifikována na 51 %, největší podíl shody s konkrétní prací je 29 %, přičemž program označil jako opsané celé tabulky, které mají shodné záhlaví, ale obsahují rozdílné číselné údaje. Po kontrole práce mohu prohlásit, že o plagiát se nejedná.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Praktická využitelnost výsledků | C | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | D |
Práce je rozhodně zajímavá, zejména z hlediska přehledů požadavek relevantní legislativy ve Španělském království a jejich srovnání s legislativou v České republice.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Cíl práce je uváděn následovně: "Cílem diplomové práce je popsat sestavení konsolidovaných účetních závěrek podle české a španělské legislativy a zhodnotit jaké efekty vyplývají z rozdílných pravidel pro jejich sestavení. Na základě zjištěných skutečností vyhodnotit, ve kterém z analyzovaných států je vhodnější sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a to i s ohledem na ekonomický obraz celku". Dá se říci, že tento cíl byl i dosažen - pomineme-li ovšem skutečnost, že v obou zemích existuje za jistých okolností povinnosti a za jiných možnost použít IFRS. Ano, cíl akcentuje na zhodnocení efektů z rozdílnych pravidel, ovšem nepovažuji za správné se nezmínit alespoň o podmínkách za jakých lze IFRS pro sestavení účetní závěrky použít. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Zvolený postup řešení vedl, dle mého názoru k dosažení stanoveného cíle (s omezením výhradu uvedené výše). Výhradu mám spíše k opisu tohoto postupu. Použité metody dosažení stanovených cílů jsou vymezeny velmi obecně: "je použita metoda analýzy. Podstatou analýzy je rozklad jevu na jednotlivé části, které jsou následně předmětem dalšího zkoumání (17). ... Následně zde byla provedena analýza konsolidační metody podle dané legislativy a na základě metody zobrazen postup při sestavování jednotlivých konsolidačních účetních závěrek. ... Dále je v práci použita metoda syntéza, která je opakem analýzy a jejím cílem je sjednotit zjištěné poznatky do jednoho celku a pomáhá k pochopení vzájemných souvislostí (17). Tato metoda je využita v závěrečné kapitole při ekonomickém zhodnocení konsolidované účetní závěrky. Ekonomické zhodnocení se zaměřuje na finanční analýzu, která je aplikována na všechny provedené konsolidační metody a zhodnocuje jejich ekonomický přínos. ... Komparace je poslední metodou, která se vyskytuje ve všech částech práce. Tato metoda slouží k porovnání ...". Smyslem uvádění opisu použitých metod ovšem není prokázaní toho, že je autor zná. Skutečným smyslem je to, aby čtenář mohl alespoň teoreticky: a) posoudit, zda jsou použité metody relevantní ve vztahu k cili a také že odpovídají aktuálnímu poznání v dané oblasti, b) posoudit, zda-li byli tyto metody aplikovány správně, c) replikovat postup autora tak, aby bylo možno posoudit, zda-li byli dosaženy stejné výsledky. Jinak řečeno, údaj o tom, že v některé z částí diplomové práce byla použita analýza nemá informační hodnotu pokud není zmíněno, která konkrétní metoda analýzy (třeba logistická regrese) se použije, proč, jak a s jakým daty. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Výhrady: I když souhlasím s názorem, že u prací zabývajících se aspekty normativních aktů (a práva obecně) domnívám se, že by nebylo ke škodě některé části textu předspracovávat. Tuto moje úvahy vychází z faktu, že tato práce je v pořadí třetí z těch které letos posuzuji a jak u těch předchozích tak ú této také nacházím téměř identické pasáže. To (dle mého soudu) není způsobeno vzájemným kopírováním, nýbrž převzetím textu právních předpisů místo uvedení jejich závěrů v agregované podobě. Příkladem za všechny je třeba výčet položek konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisků a ztrát, anebo způsob a vzorec výpočtu konsolidačního rozdílů. Na druhé straně, u obrázku č. 1 sem si potvrdil, že mé úvahy u jiné práce byli správné (obrázky v obou pracích jsou ideové shodné, nicméně u společnosti E docházejí k různym závěrům - u této práce byli ty závěry správné). | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | I když by bylo možné dosáhnout úplnou eliminaci veškerých rozdílu v oblasti konsolidované účetní závěrky alespoň mezi členským zeměmi EU (pokud by tyto státy uplatnili v plné šíři možnosti dané Regulací Rady a EP č. 1606/2002), dosavadní stav této myšlence neodpovídá zcela. Práce tak má svůj smysl a poskytuje poměrně rozsáhlý pohled na srovnání pravidel pro sestavování konsolidovaných účetních závěrek v České republice a ve Španělskému království. Rozsáhlost se dá prokázat i empiricky - v práci se nachází téměř 100 tabulek. Z daného konstatovaní je zřejmé, že práce má potenciál najít své uživatele a může tedy dojít i praktické využitelnosti výsledků. Některé závěry je ovšem nutno konfrontovat - příkladem je konstatování (s. 30-31): "Goodwill vzniklý při akvizici společností s jinou funkční měnou, než euro se ocení ve funkční měně nabyté společnosti a následovně se přepočítává na euro platným kurzem k rozvahovému dni|". To ovšem není zcela v souladu s ustanovením IAS 21.16 v součinnosti s IAS 21.3.b. - pokud autorka měla na mysli postup IFRS. Práci by také prospělo, pokud by obsahovala i srovnání kritérií pro uplatnení IFRS v ČR a ve Španělském královstív. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Práce se skládá z více částí, které na sebe logicky navazují a použitá terminologie je odpovídající. Nicméně rád bych se podělil i o některé doporučení k práci. Doporučoval bych zejména, aby se podíl strukturované části textu v podobě odrážek snížil - a to ve prospěch plynulých vět. Text s využitím odrážek má svůj význam tam, kde není prostor použit plnohodnotný text (třeba v případe prezentací) nebo kde je vhodné použít určité sumarizace. V jednom i ve druhém případě však bývá doplněn vysvětlením - což v práci někdy absentuje. Kromě toho, část 1.5. odpoví obecné úrovni poznání a není nutné je zařazovat do práce - v témeř identické podobě jsou ukazovatele uváděny i u dvo jiných prací zaměřených na srovnání. Některé formulace je nutno přestylizovat, jako příklad uvedu: "Konsolidaci není nutné sestavovat" (konsolidace se nesestavuje, konsolidace je proces na jehož konci je výsledek - konsolidovaná účetní závěrka - a teprve ta se sestavuje). Úpravit slovo "vyplívající"- Obecní účetní plán (španělsky "plan general de la contabilidad" je v českém jazyce ve skutečnosti "směrná účetní osnova"). Výhradu mám vůči občasnému použití krátkých odseků v rozsahu jedné věty nebo dvou - tří řádku. | |
| Práce s informačními zdroji | E | Protokol ze systému Theses uvádí podobnost na úrovni 51 %, což je hodnota poněkud překračující obecnou akademickou praxi. Protokol také uvádí podobnost na úrovni 29 % u každého z dvou individuálních prací. Důvody mohou být ovšem různé - zejména proto, že tyto práce se také týkali srovnání stavu v ČR s vybranou zemí (země byli ovšem pokaždé různé). Za této situace bych chtěl zmínit i to, že v některých částech je odkaz ke zdroji nikoliv na místě, kde se převzatý (v podobě parafráze) užívá, ale až na konci odseku. Tím se ztěžuje možnost rychlého a objektivního posouzení rozsahu převzatého a rozsahu původního textu. |
eVSKP id 160396