Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce jsou Přístroje a metodika testování čistých prostor. Text má 29 stran textu. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text. Práce obsahuje všechny povinné části. Seznam symbolů není řazen abecedně. Student pracoval samostatně a práci pravidelně konzultoval. Student k práci využil českou i zahraniční literaturu, platné normy a internetové zdroje. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnila podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Kolbábek, Antonín

Práce pojednává o přístrojích a metodice testování čistých prostor. Student na úvod uvádí některé normy a předpisy, podle nichž se čisté prostory (ČP) rozdělují a hodnotí. Uvedené normy definují tzv. třídy čistoty, ty mají vliv na výběr vhodného měřícího přístroje s požadovanými vlastnostmi (velikost měřených částic, maximální koncentrace částic, atd.). Dále se student zabývá třemi zkouškami, které se v praxi u ČP provádějí (testování vzduchových filtrů, měření tlakových rozdílů mezi čistým prostorem a okolními prostory, měření koncentrací částic ve vzduchu). Zbývající kapitoly se už věnují přístrojům pro měření částic ve vzduchu, uvedeny jsou výrobky od čtyřech významných společností z oboru měřící techniky. Poslední kapitola uvádí jak vybrat vhodný typ přístroje, který bude vyhovovat požadavkům na měření ČP. K práci mám následující připomínky: - v textu povětšinou nejsou odkazy na jednotlivé obrázky a tabulky, - někde chybí citace, např. na str. 14 („Tlakové rozdíly mezi neklasifikovaným a čistým prostorem, by se měly pohybovat kolem 15 Pa.“), - student není jednotný v grafické úpravě a formálních záležitostech (desetinná čárka vs. desetinná tečka; dělení čísel po násobcích tisíce – někde je mezera, někde čárka, někde mezera není; mezery mezi číslem a jednotkou; apod.), - kapitolu 2 bych zařadil až po kapitole 4, kapitola 5 by se mohla sloučit s kapitolou 6 do jedné, - při popisu základních typů přístrojů není použita jednotná metodika (parametry uvedené v kap. 5 – tabulka „vlastnosti“ a „další údaje“, jsou v kap. 6 uvedeny dohromady v tabulce „technické údaje“, liší se i počet uvedených parametrů), případné porovnání jednotlivých přístrojů se tím komplikuje, - student používá jak metrické, tak anglosaské jednotky (počet částic/m3, počet částic/ft3), pro snadnější porovnání přístrojů bylo by vhodné značení sjednotit. Výše uvedené nedostatky jsou spíše formálního charakteru a jsou pro studenta vodítkem pro psaní dalších odborných prací, zejména pak diplomové práce. Všechny vytyčené cíle bakalářské práce byly splněny, proto ji doporučuji k obhajobě před komisí.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

Kapitola 1.1 definuje čisté prostory, jako: „místnosti, které jsou vyrobeny a používány tak, aby se v nich minimalizoval vznik či další udržení částic v ovzduší.“ Není ale uvedeno o jaké částice se jedná, jde tedy o částice pevné, kapalné a plynné dohromady, nebo jen o některé z nich?
Student uvádí, že: „Tlakové rozdíly mezi neklasifikovaným a čistým prostorem, by se měly pohybovat kolem 15 Pa.“. Některé zdroje uvádějí přetlak 25 Pa (operační sál), nebo i 30 Pa (aseptický box). Odkud je převzata hodnota 15 Pa a je přetlak nějak závislý na třídě čistoty daného prostoru?
V závěru je dále uvedeno, že: „čisté prostory jsou důležité především v lékařství, a to z důvodu minimalizace možné infekce člověka.“ Pokuste se krátce vysvětlit, proč např. norma ISO pro čisté prostory požaduje maximální limity jen na částice do velikosti 0,1 mikrometru, když mnohé bakterie a viry mají i menší rozměry a HEPA filtry je nemusí zcela zachytit, viz např. viry (0,02 až 0,2) mikrometru?
Proč jsou čisté prostory důležité i při výrobě zařízení, určených k provozu mimo Zemi (družice, raketoplány), jak autor v práci taktéž uvádí?
V závěru je uvedeno, že: „Další společnou vlastností a výhodou značné časti uvedených přístrojů, je možnost měřit kromě velikosti a koncentrace částic i jiné veličiny v čistých prostorách, hlavně teplota a vlhkost vzduchu.“, ale v předchozím textu je tato výhoda uvedena jen u přístrojů společnosti TSI (str. 22), pro které přístroje to tedy platí?