KROULÍKOVÁ, M. Detekce osob s využitím bezkontaktního teplotního senzoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Studentka Markéta Kroulíková se ve své diplomové práci zabývá detekcí osob v místnosti s využitím infračerveného senzoru. V teoretické části práce shrnuje poznatky z oblasti detekce osob, větší pozornost věnuje využití pyrometrů. Praktická část pak obsahuje návrh a realizaci samostatného zařízení, schopného detekovat a pomocí webové aplikace vizualizovat počet osob v místnosti. Odevzdanou práci hodnotím jako průměrně zdařilou. Teoretická část shrnuje problematiku dostatečně, nicméně v některých částech povrchně a bylo by rovněž vhodné více čerpat z odborných publikací, než naučných webových stránek. Praktická část splňuje veškeré body, vyžadované v zadání, některé části, jako například vývoji detekčního algoritmu nebo testování zařízení, by si však zasloužili více pozornosti. Použitý algoritmus je tak velmi jednoduchý a nabízí se otázka jeho spolehlivosti ve vytíženějším provozu, kdy kolem detektoru bude současně procházet více lidí oběma směry. Webová aplikace by rovněž mohla obsahovat více funkcí, jako například historii počtu osob nebo statistiky. Pozitivně nicméně hodnotím fakt, že studentka dotáhla realizaci detektoru do formy hotového zařízení, které nevyžaduje pro funkci žádnou obsluhu. Po formální stránce bych studentce vytknul kvalitu některých obrázků. Studentka k práci přistupovala svědomitě, vedoucího pravidelně informovala o průběhu a případné problémy ihned řešila. S ohledem na splněné zadání a na výše uvedené výtky práci studentky doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit stupněm C, 75 bodů.
Předložená práce studentky Markéty Kroulíkové se zabývá detekcí osob s využitím bezkontaktního měření teploty. Práce je členěna do 4 kapitol na 37 stranách. V teoretické části práce studentka popisuje způsoby detekce osob a metody bezkontaktního snímání teploty. Rešerše je zpracována pečlivě, ale v některých částech by mohla studentka jít více do hloubky a zaměřit se také na aktuální vědeckou literaturu. Vytýkám např. chybějící jednotky u Planckovy konstanty, rozporuji tvrzení, že lidské tělo emituje záření vlnové délky pouze 9,4 µm (emise je dána Planckovým zákonem na celém spektru vlnových délek) a dále bych očekával podrobnější popis fyziky vyzařování. V praktické části je proveden návrh a realizace detekce osob pomocí bezkontaktních IR senzorů, Raspberry Pi a zasílání výstupu na webovou stránku v podobě aktuálního počtu osob. V popisu praktické části práce postrádám odůvodnění výběru konkrétního senzoru, popř. srovnání s jinými senzory na trhu. Činnost senzorů byla otestována s využitím kalibrátoru teploty. Testování v závislosti na vzdálenosti (kapitola 3.3.4) je podle mě nepříliš vypovídající, protože z čísla měření (osa x na Obr. 3.9) nelze poznat, v jaké pozici vůči senzoru osoba byla. Z tohoto důvodu není jasné, zda a jak senzor může registrovat např. dvě osoby jdoucí za sebou. Pro samotnou detekci osob bylo využití hodnocení rozdílu teplot na zvolených senzorech ve srovnání s prahovou hodnotou (dle kódu 0,4). Tato hodnota v práci není nijak vysvětlena, ani komentována. Použitá metoda je koncepčně asi nejjednodušší možná, zajímavější by byla implementace detekce na základě hodnocení delšího úseku průběhu teploty (než v práci použitých dvou hodnot). Není mi rovněž jasný důvod implementace zpoždění ve zdrojovém kódu, kdy čtení teplot probíhá každých 100 ms, ale při detekci (resp. při volání funkce „kontrola“) dojde k volání cyklu, který proběhne maximálně desetkrát a v každém kroku čeká dalších 100 ms, resp. při úspěšné detekci a odeslání dat počká 500 ms. Díky tomu bude získávání a zpracování hodnot nerovnoměrně vzorkováno v čase a může např. způsobit ignorování některých průchodů. Změna počtu osob je odesílána na vytvořenou webovou stránku. Testování samotného zařízení mohlo být také důkladnější – studentka uvádí test v průběhu jednoho dne s celkovým počtem 31 osob. Myslím si, že např. na fakultě by šlo pohodlně udělat testování, do kterého by vstupovalo řádově více osob. Na webové stránce je zobrazena také graf, který srovnává skutečný a detekovaný počet osob. Není tak zcela jasné, jak tento graf funguje v reálném provozu zařízení bez znalosti skutečného počtu osob. Kladně hodnotím, že zařízení bylo fyzicky realizováno jako autonomní s napájením pomocí power banky, což umožňuje umístění v podstatě do libovolného prostoru. Po formální stránce je práce na vyhovující úrovni. Vytýkám nízkou kvalitu obr. 2.1, který mohl být pro účely práce překreslen. V obr. 3.11 chybí výstup z bloku PHP. Rozsah práce by mohl být větší, zvláště přihlédneme-li k faktu, že některé strany (např. 27, 42, 43 nebo 45) jsou tvořeny pouze obrázky. Práce cituje 41 zdrojů, nicméně velká část z nich jsou články na úrovni populárně naučné literatury. Celkově práce splňuje zadání, ale nemůžu se ubránit dojmu, že studentka mohla práci v některých částech podstatně více rozpracovat. Velmi kladně hodnotím realizaci zařízení, negativně naopak slabší metodiku zpracování dat, testování a prezentaci výsledků. Hodnocení práce navrhuji dobře (C -72 bodů).
eVSKP id 142112