POLÁŠKOVÁ, N. Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Předložená bakalářská práce Nikoly Poláškové je tematicky zaměřena na studium vlivu aplikace biouhlu na fyzikálně-chemické vlastnosti půdy. K popisu těchto vlastností byly využity standardní fyzikální metodiky (tj. redukovaná hmotnost, retenční vodní kapacita, aj.), stejně jak „chemické“ metody spočívající ve stanovení prvkového složení (např. uhlík, dusík, fosfor). Porovnávány byly vždy referenční vzorky v podobě půdy před aplikací biouhlu se vzorky po aplikaci biouhlu. Studentka přistupovala k řešení zadané problematiky velmi svědomitě a s odhodláním. Samostatně vyhledala vhodnou literaturu a nastudovala metodiky, které byly následně i využity v experimentální činnosti bakalářské práce vedoucí k popisu fyzikálně-chemických vlastností půdy. Výše uvedeným prokázala, že je schopna nejen se v odborné literatuře orientovat, ale navíc z ní získat i potřebné důležité informace. Studentka byla schopna sérii experimentálních dat přehledně zpracovat a často i kvalitně diskutovat. V některých častech závěrečné práce je však možné se setkat s případy, kdy interpretace dat, diskuze a s tím související vyvozování finálních závěrů nejsou dotaženy úplně do konce. Vzhledem k tomu, že se však jedná o první studentčinu práci obdobného charakteru, lze tyto drobné nedostatky akceptovat. Celkově se jedná o velmi kvalitní práci, u které bych dále vyzdvihnul vyjadřovací schopnosti studentky (práce je napsána velmi čtivou formou) a porozumění problematice biouhlu v půdách. Věřím, že Nikola Polášková bude rozvíjet obdobnou problematiku i v navazující diplomové práci. Díky svému přístupu, pečlivosti a kvalitě psaného textu má v tomto ohledu obrovský potenciál a jakožto vedoucí se tak těším na další spolupráci. Nutno podotknout, že studentka odvedla kus kvalitní práce. Bakalářskou práci Nikoly Poláškové hodnotím stupněm „A – výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Nikola Polášková se v předložené bakalářské práci věnuje studiu vlivu aplikace biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy. Jelikož je zajištění vysoké produktivity zemědělství za současného zabránění pokračujícímu vyčerpávání půd jednou s klíčových výzev, které vědecká komunita v současnosti čelí, považuji téma za aktuální a jeho řešení za přínosné. Mimoto se jedná o multidisciplinární problematiku mimo hlavní zaměření studijního programu studentky, což bezesporu kladlo velké nároky na samostudium v rámci teoretické přípravy na řešení tohoto tématu. Rád hned zkraje konstatuji, že se studentka svého náročného úkolu zhostila na výbornou. Práce má standardní rozsah (34 stran vlastního textu bez bibliografie a formálních částí), ovšem jednoznačně nadstandardní kvalitu. V teoretické části práce autorka čtivou formou seznamuje čtenáře s biouhlem jako nadějným prostředkem moderních postupů udržitelného zemědělství. Text je nejen věcně bohatý, ale také opakovaně okořeněný řadou zajímavých souvislostí (např. historický pohled na využití biouhlu v kap. 2.2). V této části práce bych doporučil snad jen o něco větší hierarchičnost členění kapitol, kde by si problematiky biouhlu resp. půd dle mého názoru zasloužily separování do samostatných částí. Rešeršní část (kapitola Současný stav řešené problematiky) poté předkládá ucelený přehled dostupných literárních zdrojů vážících se k tématu práce. Studentka zde prokazuje podrobný rozhled nejen v konkrétním zaměření práce, ale opakovaně v textu zdůrazňuje, že téma ovlivnění fyzikálně-chemických parametrů půdy je jen dílkem ve skládačce komplexního studia vlivu biouhlu. Rozsah zpracované literatury (celkem 100(!), z velké části časopiseckých, referencí) považuji za zásadně přesahující požadavky na tento typ studentské práce. Také k experimentální a výsledkové části práce nemám žádné významnější výtky. Snad jen by bylo vhodné explicitně vysvětlit, zda a jak je práce navázaná na další analýzy realizovaného kultivačního systému (viz otázka k obhajobě č. 1), a také doplnit podrobnější informace ke kultivačnímu experimentu (viz otázka k obhajobě č. 2). Chválím autorku také za to, že se snaží o skutečnou diskusi (nikoliv pouze na prosté konstatování) naměřených dat. Váhu získaných zjištění o vlivu biouhlu by určitě podpořila podrobnější statistická analýza dat (např. test statistické významnosti zjištěných rozdílů fyz-chem charakteristik půd v důsledku aplikace biouhlu), nicméně pro potřeby bakalářské práce považuji slovní komentování rozdílů za dostačující. Z formálního hlediska bych upozornil na to, že výsledky elementární analýzy biogenních prvků (str. 39, tabulka 6) bývá pro větší přehlednost zvykem uvádět ve formě molárních % prvku v suché, bezpopelové půdě (z popisu tabulky není patrné, o jaká % se jedná). Celkově považuji práci Nikoly Poláškové za vynikající autorské dílo, které si bezesporu zasluhuje doporučení k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

eVSKP id 130546