ZDRAŽIL, V. Návrh strategického rozvoje malého podniku zabývající se automatizací a robotizací pro průmyslové aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.
Celkově je předložená závěrečná práce s ohledem na výše zmiňované připomínky a nedostatky zpracovaná na dostatečné úrovni. Otázka č. 1: Můžete vysvětlit obrázek č. 10, str. 74 a jeho propojení na rozpočtované náklady související se změnou organizační struktury? Otázka č. 2: Pokuste se vyčíslit veškeré náklady v souvislosti s pracovními pozicemi, které uvažujete v rámci maticové struktury na str. 74 a stanovit očekávaný přínos. Otázka č. 3: Mohla by firma danou změnu financovat zcela organicky (interních zdrojů) nebo by se jednalo o postupnou implementaci?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | E | Hlavním cílem práce je zlepšení řízení zakázek v podniku za účelem zvýšení tržeb a autor vymezuje jasnou otázku ve vazbě, jakým způsobem by měl obchodní proces řízení probíhat, aby došlo ke zlepšení. Nicméně, analytická část neodpovídá hloubce a obsahu nutnosti získaných dat a informací pro podporu návrhů a jejich kvalitního zpracování. Návrhy jsou zpracovány na průměrné úrovni, a to v důsledky malé opory sesbíraných dat v klíčových oblastech, jakož i časové tísně autora práce ve fázi finalizace. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | D | Vymezení problému analyzované společnosti v úvodu práce, je velice dobře popsáno. Autor ve vazbě na popsanou metodiku práce, vybírá relativně dobře zvolené metody. Teoretická část postrádá hlubší popis v klíčových oblastech problému (identifikace úzkých míst, propojení strategického a zakázkového (projektového) řízení, řízení kvality zakázek apod.), nebo naopak obsahuje problematiku, která není využita v analytické a návrhové části (provázaní obchodní a produktové strategie, typologie strategií dle trhu). Na druhou stranu, velice chválím užití teorie životních cyklů (Greinerův model) pro identifikace problému a teoretických opatření, stejně tak metodu GAP neboli diferenciační analýzy. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | Ploché uchopení teorie ve vazbě na vymezený problém, mělo za následek povrchní sběr dat a následné interpretace výsledků (interní výzkum se zaměřením na obchodní proces a úzká místa, popisný charakter struktury, systémů, ekonomické prostředí apod.). Bohužel, pravděpodobně z nepozornosti, autor nezachytil klíčové faktory v rámci dílčích zhodnocení, tabulka 8, str. 59 (např. nepropojení IS/IT systémových nástrojů napříč společností či zakázkou, chybějící normy a směrnice), což se projevilo v následném zpracování GAP analýzy či absencí těchto faktorů v celkové matici SWOT. Na druhé straně, autor relativně velice dobře zpracoval kvalitativní SWOT analýzu, na základě, které dokázal definovat akce v rámci jednotlivých kvadrantů a vybírat prioritní akce v návaznosti na řešenou problematiku. Návrhy jsou tedy přímo propojeny na celkové zhodnocení. | |
| Praktická využitelnost výsledků | E | Práce je v praxi reálně použitelná jako podklad pro zvažování navržených akcí v rámci změn v řízení zakázek. Velice chválím mezi zvažováním alternativ získání zdrojů a schopností ve vazbě na řízení (a organizaci) zakázek. V návrzích se objevuje modifikace způsobu řízení práce na zakázkách formou maticové struktury, což odpovídá strategii a orientaci firmy (obrázek č. 10, str. 74), nicméně počet zaměstnanců, který je zde zobrazen, je buď předimenzovaný, nebo došlo k chybě (nárůst z 12 na 20–21 zaměstnanců?), čemuž neodpovídá rozpočet nákladů. Dále, rozpočet nákladů za projektového manažera uvedený v tabulce 16 na str. 77 neodráží současnou legislativní situaci (jestli by autor analyzoval daný faktor, mohl na to přijít včetně analýzy platového ohodnocení projektových manažerů v ČR dle regionů či kompetencí například z národní soustavy povoláni). To samé tabulka č. 21, str. 81. Velká část identifikovaných kritických míst v řízení zakázek a návrhy doporučení v této oblasti chybí. Jestliže z analýzy vyšlo, že kritickým faktorem je špatně specifikované zadání od zákazníka, bylo na místě zvažovat nástroj pro lepší uchopení specifikace, designu či kvality produktu mezi zadavatelem a firmou (a že je jich pro inspiraci spousta). Dále, pokud se firma snaží některé procesy standardizovat, v návrzích tedy chybí alespoň nástin manuálu a směrnice, o tom, co mají na starosti jednotlivé týmy, sekce či pracovníci. Časté změny na zakázce, je pak možné řídit spíše než standardním projektovým řízením, agilním řízením. Jestliže je ústřední otázkou, jakým způsobem by měl obchodní proces řízení probíhat, v návrzích postrádám nástin průběhu procesu či řízení zakázky dle navržených změn. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | D | Práce obsahuje teoretickou, analytickou a návrhovou část, které jsou navzájem propojeny. Práce obecně splňuje obsahové náležitosti dané směrnicí. Autor v práci používá adekvátní terminologii s ohledem na řešenou problematiku. Výhradu mám ke gramatickým chybám v rámci celého textu práce (např. str. 45, "sestavit Design studii", "objednává u sub dodavatelů" apod.) nebo stylistického psaní textu (např. 39, "23.3.2016 – tedy od data vzniku společnosti"). Celkový dojem z práce kazí střídání trpného rodu stylu psaní se třetí osobou jednotného a množného čísla. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | D | V práci je s citacemi pracováno relativně na dobré úrovni s ohledem na veřejné dostupné informace a knižní literaturu, nicméně autor v práci někdy zapomíná uvádět strany s ohledem na použitý text zdroje (např. str. 40, (Jiřík, 2022), str. 36, (Fotr, 2020) apod.). Výhrady mám ke stylu psaní vlastního zpracování ve vazbě na interní materiály společnosti, a také chybějícím citacím v primárním výzkumu, tak i návrhů (ve vazbě na další analýzy). Práce prošla analýzou systémem Thesis a dle procentuální shody nedochází k plagiátorství a splňuje požadavky. |
Předložená diplomová práce je na slabé úrovni s celou řadou nedostatků, ať již po obsahové stránce nebo po stránce formální. Přes zjištěné nedostatky lze práci doporučit k obhajobě a po zodpovězení všech uvedených otázek lze práci akceptovat
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | D | Zhodnocení naplnění stanoveného cíle diplomové práce je velmi problematické vzhledem ke komplexnosti a absence synergie jednotlivých částí. Teoretická část práce je na podprůměrné úrovni. Na jejím základě je pak problematické vypracovat relevantní analytickou část. Uvedené návrhy lze považovat za relevantní, ale v mnoha ohledech nepodložené - postrádají důkladnější zpracování jednotlivých analytických oblastí. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Zvolený postup odpovídá zadanému tématu diplomové práce. Jednotlivé části pak reflektují potřebné oblasti, ale jejich aplikace a naplnění je na průměrné úrovni. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | Při zpracování analytické části se zaměřil diplomant na celou řadou oblastí podniku, které však popsal velmi vágně. V rámci stanoveného cíle je uvedeno zaměření na oblast průběhu zakázky a celkového podnikového rozvoje v návaznosti na specifikaci strategické pozice podniku. Jednotlivé oblasti nejsou vypracovány na relevantní úrovni a lze je považovat pouze jako základní pohled na uvedenou problematiku. Pro shrnutí celé analytické části využil diplomant SWOT analýzu, na jejímž základě vybral defenzivní strategii WT. V příslušné kapitole však není uvedeno, na jakém základě zvolil uvedenou strategii. Určité výtky mám ke stanoveným příležitostem, pro něž jsem nenalezl informaci v dílčích analýzách. Pozitivně hodnotím zpracování kvalitativního zpracování stanovené SWOT (tab. 13, s. 66). Diplomant navrhuje získat pracovníka na pozici manažera. V rámci zhodnocení nákladů uvádí super hrubou mzdu, která je však podle příslušné legislativy již zrušena. | |
| Praktická využitelnost výsledků | D | Vypracované návrhy diplomové práce postrádají konkrétnější podobu. Diplomant je uvádí na obecné úrovni, pro níž je velmi obtížné zhodnotit nákladovou stránku a také předpokládané přínosy z jejich zavedení. Uvedené návrhy lze tak považovat za návrh aktivit, které je nezbytné dále rozpracovat. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | D | V některých částech diplomové práce jsou používány formulace na neodborné úrovni. Z hlediska struktury diplomové práce není zřejmá logická linie, po které diplomová práce směřuje pro stanovení a následného dosažení potenciálního rozvoje. Z celkového hlediska mají uvedené nedostatky vliv na celkovou kvalitu práce, kdy je dosahováno standardní úrovně. | |
| Práce s informačními zdroji | E | Diplomová práce obsahuje hlavní relevantní zdroje pro provedení teoretické části. Analytická část práce - v rámci textového zpracování - neobsahuje zdroje, na jejichž základě je analytická část provedena. U popisu vnitřního prostředí uvádí diplomant jako zdroj "interní materiály společnosti", která není vhodným typem zdroje a samotné citace - obzvláště v případě, kdy není skryta identita vybraného podniku. V případě provedených citací dochází k určitému zkreslení z důvodu neuvádění celého autorského týmu zdroje (např. citace >Kotler, 2007, Moderní marketing |
eVSKP id 140969