Posudky

Otázky

• Předložená diplomová práce pojednává o využití fázových změn nastávajících na plasmonových anténních nanostrukturách ze zlata pro sledování změn indexu lomu a potenciálně také pro interakce biomolekul. Velmi inovativní je také plánované spojení plasmonového systému s elektrochemickým měřením, zde byla kvalitně zpracována literární rešerše a navržena měřící cela, experimentální testy tohoto úseku ale zatím nebyly uvedeny. Hlavním přínosem práce je myslím ověření, že plasmonové anténní převodníky dlouhodobě studované na VUT jsou použitelné pro měření v přítomnosti vodných roztoků, což je nezbytné pro využití ve spojení s biomolekulami jako budoucí biosensory.
• Úvodní část stručně zmiňuje plasmonové nanostruktury, podrobněji je probrána perspektivní kombinace hlavního tématu s elektrochemickým měřením, uvádí se sledování fázových změn pomocí holografického mikroskopu. Následuje popis provedených experimentů, který se přímo prolíná s výsledky a komentáři k nim, včetně diskuse. Byly charakterizovány různé typy čipů lišící se velikostí a hustotou nanoantén.
• Co se týká spektroskopických měření, není mi jasný průmět optického vlákna na plochu čipu (obr. 3.3), dle obr. 3.1 je mezi vzorkem a opt. vláknem vřazen objektiv mikroskopu. Např. obr. 3.6, šlo by nějak kvantifikovat kvalitu ("ostrost") rezonance u srovnávaných různě velkých nanostruktur? Bylo by možné porovnat rezonanci dosahovanou u nanoantén s rezonancí u klasického SPR uspořádání? Obr. 3.8 - posun při měření ve světlém resp. temném poli, jaké lze očekávat změny při vzniku adsorbovaných vrstev u DF varianty (tj. funkce biosensoru)?
• Trochu překvapivě byly testy prováděny v citrátovém pufru s NaCl, citrátový pufr se přitom u biosensorů pro měření prakticky nepoužívá; i koncentrace 1 M je příliš vysoká a její testování tedy málo přínosné. Plazmové čištění povrchu při měření považuji za příliš drastické, o jeho problematičnosti se nakonec autor sám přesvědčil. Nenašel jsem zmínku o kontrole teploty při měření, to je přitom u SPR celkem klíčový faktor; např. systém Biacore udržuje teplotu na 0.01 oC. Byla nějak kontrolována či alespoň měřena teplota? Toto by mohlo do značné míry vysvětlit pozorované značné fluktuace měření.
• Pokud jsem to také správně pochopil, měření v aktivní oblasti a v referenční oblasti neprobíhala současně; i to by mohlo navyšovat fluktuace. Pokud se snímá obraz citlivé oblasti sensoru, mělo by být možné pomocí vhodné SW šablony definovat aktivní a referenční zóny a provádět korekci v reálném čase (např. SPR systémy z UFE ČAV). Také opakované ruční měření spekter by bylo dobré doplnit možností automatického generování např. pozice rezonance SPR křivky jako jednoznačného v čase sledovatelného signálu; pro biosensory přiměřené vzorkování je kolem 1 s. Co se týká návrhu elchem. cely, tak pro referentní elektrodu by byl vhodnější Ag drátek, případně pochloridovaný.