Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce je Termodynamika parního cyklu jaderných elektráren. Text má 52 stran textu a jednu softwarovou přílohu. Grafická úprava splňuje všechny požadavky na technický text a práce splňuje požadavky na úpravu závěrečných prací na VUT. Práce obsahuje všechny povinné části a zadání práce je zcela splněno. Student pracoval samostatně. Práci pravidelně konzultoval a postupoval podle pokynů. Student k práci využil řadu zdrojů, které správně citoval. Ocenit je třeba zpracování skriptu v jazyce MATLAB pro výpočet a vykreslení Rankin-Clausiova oběhu, včetně některých problémů při vykreslování parních cyklů pomocí knihovny X Steam. Student plně prokázal schopnost samostatné práce a z poznatků vyvozovat závěry, splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A
Splnění požadavků a cílů zadání	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Klimeš, Lubomír

Tématem předkládané bakalářské práce Tomáše Kozáka je termodynamika parního cyklu v jaderných elektrárnách. Vlastní práce obsahuje 34 stran a je členěna do 13 kapitol, přílohou o 3 stranách je pak zdrojový kód MATLABového skriptu pro vizualizaci a základní výpočet Rankinova-Clausiova parního cyklu. V prvních dvou kapitolách se autor práce věnuje úvodu do problematiky tepelných oběhů, popisu ideálního a reálného Rankinova-Clausiova parního cyklu a možnostem zvyšování termické účinnosti. Kapitola třetí stručně popisuje základní uspořádání jaderných elektráren a typy reaktorů. Kapitoly 4 až 11 obsahují podrobnější popis jednotlivých typů jaderných reaktorů. V kapitole dvanácté pak autor ilustruje použití vytvořeného MATLABového skriptu pro základní výpočet a návrh Rankinova-Clausiova parního cyklu. Třináctou kapitolu tvoří závěr a shrnutí. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, práce je čtivá. V práci se vyskytuje minimum překlepů, autor práce své myšlenky jasně a výstižně vyjadřuje. Odvození výpočtových vztahů v kapitolách 1 a 2 je bez chyb a má logické uspořádání. Práce obsahuje větší množství ilustrativních obrázků, které autor patrně sám překreslil a upravil, čímž získaly jednotný vzhled. Rešeršní část je vhodně provedena a obsahuje důležité informace. V práci autor definuje pojem "suchost páry", ale používá pojem "vlhkost páry", který není vysvětlen. Dále je chybně uvedena jednotka měrné entropie. Na bakalářské práci oceňuji vlastní přínos autora, který spočívá ve vytvoření MATLABového skriptu pro základní výpočet a vizualizaci Rankinova-Clausiova parního cyklu. Autor práce vhodně pracuje s literaturou, ale seznam použitých zdrojů není přesně formátován podle normy ISO 690. Počet zdrojů, ze kterých autor čerpal, je dostatečný. Grafická úprava práce je na dobré úrovni a splňuje formální požadavky, v textu by ale bylo vhodné používat nezlomitelné mezery (např. pro zamezení rozdělení hodnoty a jednotky). Práce obsahuje všechny předepsané náležitosti na ni kladené, cíle bakalářské práce byly v plném rozsahu splněny. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

V kapitole 1 dále uvádíte, že v případě reálných plynů nebo jejich směsí lze pro výpočet použít stavovou rovnici ideálního plynu. Avšak v termodynamice se pojmem reálný plyn označuje plyn, který je blízký stavu nasycení a zkapalnění a pro který neplatí stavová rovnice ideálního plynu. Vysvětlete tedy význam uvedené věty.
V kapitole 1 uvádíte, že Carnotův cyklus je tvořen dvěma izotermickými a dvěma izoentropickými ději. Následně ale uvádíte, že přechody mezi izotermickými ději jsou realizovány pomocí adiabatické expanze a komprese. Znamená to tedy, že izoentropický a adiabatický děj jsou obecně totožné? Pokud ne, tak uveďte vzájemné rozdíly nebo případy, kdy jsou uvedené děje totožné.
V kapitole 8 zmiňujete výkonový koeficient reaktivity. Vysvětlete, co tento koeficient vyjadřuje a jakých by měl nabývat hodnot z důvodu bezpečnosti. Uveďte, jaký výkonový koeficient reaktivity měl reaktor provozovaný v Černobylské jaderné elektrárně a jak ovlivnil jadernou havárii v roce 1986.