SPILKA, B. Šestinásobný audio předzesilovač se společným řízením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářský projekt pana Spilky je součástí rozsáhlejší konstrukce koncového zesilovače pro 5.1 reprosoustavu. Student většinou pracoval samostatně, i když se vyskytly určité zádrhele (a zničené součástky). Během řešení sám odhalil několik zásadních problémů a navrhnul jejich řešení. Konzultace se mnou byly pravidelné a efektivní. Zkonstruovaný vzorek nemá všech 6 kanálů, ale to není studentova chyba, nebyly totiž jasné některé konstrukční detaily celého 5.1 zesilovače. Po dohodě se mnou jsme proto od plné 6-kanálové verze upustili. Zadání považuji za splněné v celé šíři a hotový předzesilovač má parametry, které jsem očekával.
Tato práce se zabývá praktickou realizací nízkofrekvenčního předzesilovače, na který jsou kladeny specifické požadavky. Tyto specifické požadavky si vyžádaly ne zcela obvyklé řešení předzesilovače jako celku, řešení lze označit jako původní. Tato problematika vyžaduje od řešitele určité zkušenosti zejména v problematice minimalizace zemních smyček a problémů s tím spojených. Lze konstatovat, že se student pod vedením školitele problematiky zhostil výborně. Práce jako taková má logickou stavbu, vše potřebné je popsáno, není zabíháno do nadměrných podrobností, práce je čtivá a srozumitelná. Student realizoval jeden kanál předzesilovače ze šesti potřebných, což k ověření zapojení postačuje. Velmi oceňuji provedení rozsáhlého souboru měření jak předzesilovače, tak koncového stupně, tak předzesilovače propojeného s koncovým stupněm. Tento soubor měření poskytl potřebný úhrn informací k vyhodnocení, jehož závěry student provedl a interpretoval správně a jsou velmi užitečné pro dokončení zařízení jako celku. Z věcného hlediska k práci nemám zásadní připomínky, z formálního hlediska práce obsahuje drobné nedostatky. Především se jedná o kvalitu grafů jednotlivých měření, které jsou v práci s nedostatečným rozlišením ve formě bitových map. Některá měření (např. obr.4.28) nemají vhodným způsobem nastaven rozsah svislé osy, takže případná informace je nečitelná. V práci je použitý ne zcela obvyklý způsob odkazů na obrázky, některé odkazy jsou s otazníky, ne vždy je u prvního použití zkratky v textu uveden její význam, občas je použit špatný textový znak mínus, čárka oddělující věty na začátku řádku (s. 23), v textu se občas objevují slangové výrazy, někdy se používají anglické názvy v případě zaužívaných českých výrazů např. buffer versus napěťový sledovač, místy chybí mezera mezi hodnotou a jednotkou (s. 38). Vzhledem k výše uvedenému a především vzhledem k věcné úrovni práce ji hodnotím známkou A/90.
eVSKP id 93603