TVRDÝ, M. Využití tuhých zbytků z fluidního spalování při výrobě žáromateriálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Student Michal Tvrdý vypracoval bakalářskou práci na téma „Využití tuhých zbytků z fluidního spalování při výrobě žáromateriálů". Práce je zpracovaná přehledně v typických kapitolách vč. závěru, poskytujícího přehled o dosažených výsledcích. Při zpracování literární rešerše i experimentálních prací v laboratoři si počínal poměrně samostatně. Student také prokázal přiměřenou schopnost odborně pracovat se získanými výsledky, zobecňovat je a kriticky přistupovat k jejich interpretaci. Po jazykové stránce má práce rovněž dobrou úroveň. Student v průběhu práce přiměřeně využíval konzultace jak se svým vedoucím, tak i konzultantem. Bakalářská práce svým rozsahem, kvalitou a úrovní zpracování prokazuje schopnost studenta poměrně samostatně a tvůrčím způsobem řešit odbornou problematiku. Bakalářskou práci Michala Tvrdého celkově hodnotím velmi dobře a doporučuji ji k obhajobě před státní komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Student Michal Tvrdý se ve své práci zabýval využitím tuhých zbytků z fluidního spalování při výrobě žáromateriálů. Práce má celkem 53 stran a je členěna do tří základních částí (Teoretická, experimentání, výsledky a diskuze). Teoretická část je dostatečně obsáhlá pro potřeby bakalářské práce. Nicméně obsahuje mnoho neaktuálních a zavádějících údajů. Například se nelze ztotožnit s tvrzením na str. 15 v posledním odstavci, že modifikací oxidu hlinitého je mullit nebo silimanit, dále na str. 11 předposledním odstavci se uvádí, že žárobetony obsahují 15-30 % cementu, tento údaj je spíše historického rázu, nicméně odpovídá použitým literárním zdrojům, které byly vydány před 20ti a více lety. Obecně v této části práce téměř nebyly využity literární zdroje publikované v nedávné době. Experimentální část popisuje přípravu vzorků a metody použité k jejich popisu, ale opět obsahuje nepřesné údaje. Například v části izotermické (vodivostní) kalorimetrie popisuje, že přenos tepla je měřen pomocí Peltierových článků, nicméně se jedná o články Seebeckovy. Výše uvedené články jsou záležitostí spíše kompenzačních kalorimetrů. Poslední část práce (výsledky a diskuze) obsahuje velice zajímavé výsledky, ale její kvalitu snižuje absence diskuse s publikovanou literaturou a velké množství nejen pravopisných chyb. Například na str.23 je v předposledním odstavci uvedeno, že TG-DTA analýza probíhá pod inertní atmosférou, ale hned v následujícím odstavci je uvedeno, že atmosférou byl vzduch. Dále lze stěží uvěřit, že by ložový popílek neobsahoval větší částice než 0,8 mm, jak uvádí obrázek 22 na str. 35. Nebo třeba v prvním odstavci na str 30 je uvedeno, že mineralogické složení bylo změřeno metodou XRF, ačkoliv se jedná o metodu XRD. I přes výše uvedené nedostatky práce splňuje všechny potřebné požadavky a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | D | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 99434