VANĚK, K. Lokální depozice nanočástic metodou AFM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Kamil Vaněk svou diplomovou práci na téma “Lokální depozice nanočástic metodou AFM” rozdělil do pěti navazujících kapitol. Po první kapitole, která stručně popisuje principy mikroskopie atomárních sil, následuje velmi obsáhlá a ucelená rešerše rastrovacích sondových litografických metod. Autor tyto metody rozdělil do šesti hlavních skupin, kde se v každé věnuje detailnímu popisu konkrétních postupů, parametrů a aplikací. Kapitola obsahuje citace mnoha zdrojů z odborné literatury a dává ucelený přehled jak o starších přístupech, tak o nejaktuálnějších trendech v oblasti sondové litografie. Třetí kapitola je věnována využití výše popsaných metod v oblasti nanofotoniky a autor to demonstruje na řadě příkladů, které opět shrnují velké množství informací dostupných v odborných publikacích. V posledních dvou kapitolách se autor postupně věnuje experimentální sestavě a vlastní litografii s využitím dutých mikroskopových sond. Zde jsou nejprve názorně popsány nutné modifikace použitého mikroskopu atomárních sil, aby vůbec práci s tímto typem sond podporoval. Zde autor navazuje na výsledky své bakalářské práce, kde se již s dutými sondami setkal. Pro lokální depozici nanostruktur autor nejprve zvolil roztok rodaminu 6G v etyl- a isopropylalkoholu pro své fotoluminiscenční vlastnosti, které se ukázaly jako velmi výhodné pro následnou analýzu struktur. Tyto struktury, jejich velikost, tvar a kvalitu, autor analyzoval pomocí světelné mikroskopie, mikroskopie atomárních sil a mapování fotoluminiscenční odezvy. Autor byl schopen dosáhnout cílené depozice teček o nejmenších rozměrech v řádu stovek nanometrů, což přibližně odpovídá apertuře v použitých sondách. Druhým příkladem je pak depozice kvantových teček z vodného roztoku, který se ukázal mnohem výhodnější, než roztok na bázi alkoholů. Vzhledem k pomalejšímu vypařování roztoku byl autor schopen opakovaně deponovat pole teček různých parametrů. V neposlední řadě je v práci uvedeno mnoho praktických postřehů z experimentální činnosti, které mohou sloužit jako návod pro další studenty, kteří by se věnovali nejen depozicím s využitím dutých sond, ale obecně vývoji přidružených technik rastrovací sondové mikroskopie. Kamil Vaněk dosáhl předložených výsledků samostatným systematickým přístupem a diplomovou práci sepsal logicky a přehledně. Tuto práci hodnotím výsledným stupněm A, výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Lokální depozice nanočástic metodou AFM Předkládaná práce se zabývá lokální depozicí roztoků různého složení pomocí kapilárních sond integrovaných do AFM sond. Student v práci přehledně analyzuje možnosti práce s takovými sondami a dobře popisuje oblasti ve kterých je možné je s výhodou používat a dále také popisuje i případy, kdy je použití těchto sond problematické ba přímo nevhodné. V textu jsou pak přehledně popsány techniky práce s těmito sondami a jejich možnosti integrace do stávajících komerčních instalací i budoucí možnosti jejich využití. Student velice vhodně doplňuje text příklady různých praktických aplikací, které byly realizovány a prokazuje velmi dobrou práci s vědeckou literaturou. V praktické části jsou testovány různé možnosti praktického využití v komerčním systému pro který nejsou tyto sondy apriory určeny, ale jejich použití by zde bylo z mnoha odledů výhodné. Student prokázal, že je schopen tento komplexní systém ovládat a dle svých potřeb jej i modifikovat. Z předkládané práce je zřejmé, že tématu dobře rozumí a dokáže na základě vyhodnocení experimentálních výsledků navrhnout optimální řešení. V závěrečné části se student věnuje možnostem čištění používaných sond za účelem jejich opakovaného použití nebo pro prodloužení jejich životnosti. Praktické výsledky však ukazují, že toto úsilí nemá příliš velký smysl. I přes tento relativní neúspěch se jedná o důležitý poznatek, který je pro budoucí využití těchto systémů důležitý. Předložená diplovová práce je po stráce věcné i formální velmi dobře zpracovaná. Typograficky, jazykově i graficky jde o práci, která je nadprůměrná. Student prokázal dobrou práci s vědeckou literaturou, formulace jsou zřetelné, závěry jasné. Celkově působí předkládaná práce konzistentně a svým rozsahem i obsahem odpovídá zadání a očekávání od tohoto typu kvalifikační práce. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 158129