MUSÁLEK, T. Příprava nanostruktur pomocí mokrého chemického leptání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.
Tomáš Musálek pracoval s nadšením i přes časté a nepříjemně dlouhé obtíže, které mu do cesty kladly nefunkční přístroje. Naopak byl donucen hledat nové a odlišné postupy, kterými by dosáhl experimentálních cílů. Obratně pracoval s literaturou a během experimentů se samostatně rozhodoval o směru, kterým svou práci dále povede. Povedlo se mu dospět k několika velmi dobrým výsledkům, zejména díky jeho činorodosti a trpělivosti.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Tomáše Musálka se zabývá studiem přípravy a vlastnostmi struktur připravených selektivním mokrým leptáním křemíku a germania. V první části práce je pozornost věnována přípravě leptací masky za použití elektronové litografie a rezistu PMMA. V další části jsou popsány základní vlastnosti krystalického křemíku a germania, včetně jejich izotropního chování při procesu mokrého leptání, které má významný vliv na výsledný tvar leptaných struktur. Zároveň jsou zde i uvedeny konkrétní případy předpokládaného výsledku leptání. V třetí kapitole jsou již uvedeny experimentální výsledky samotného leptání monokrystalického křemíku s několika různými krystalografickými orientacemi a germania s jedinou orientací. V případě křemíku tvar vyleptaných struktur odpovídá teoretickému předpokladu. Jako nedostatek v tomto případě je nutné uvést nejistotu v přesnosti nastavení orientace leptací masky vzhledem ke krystalografické orientaci substrátu. To je však obtížné v případě použitého elektronového mikroskopu s manuálním posuvem během expozice v rámci EBL. U germania bylo obtížné nalézt vhodný typ leptadla z důvodu nízké chemické odolnosti PMMA. Navíc se vyskytly technické problémy s elektronovým mikroskopem, který byl používán pro EBL. Proto student zvolil alternativní metodu, při níž byly použity stříbrné nanočástice. Ty úspěšně sloužily jako lokální katalyzátory. Bakalářská práce je logicky uspořádaná, přehledná s vhodným grafickým doplněním a opírá se o dostatečné prostudování odborné literarury. Až na některé výtky je psána srozumitelnou a dobrou češtinou. Z práce vyplývá, že student prokázal schopnost pečlivého vedení experimentů, z nichž získané poznatky jsou slibné k jejich dalšímu využití. Proto hodnotím práci stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 72515