LAPČÁK, A. Autonomní řídící systém pro vytápění kompozitních materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Bc. Adam Lapčák vypracoval diplomovou práci na téma „Autonomní řídicí systém pro vytápění kompozitních materiálů“. Cílem práce bylo navrhnout a realizovat autonomní řídící systém využitelný pro vytápění dílců z kompozitních materiálů. Diplomová práce je mimo úvod a závěr rozdělena do osmi kapitol, kdy se první dvě kapitoly věnují teoretickému rozboru, zbylé kapitoly pak samotné realizaci systému řízení. Výsledkem je modulární koncept, který se skládá z několika modulů a to komunikačního, výkonového a výkonového spínacího prvku). Navržený systém umožnuje nezávislé ovládání několika segmentů kompozitního materiálu. Student se tématu věnoval aktivně po celou dobu řešení diplomové práce. Na konzultace diplomové práce docházel v pravidelných intervalech a byl vždy dobře připraven. Z hlediska textové části pracoval s dostatečným předstihem a vše řádně konzultoval. Z hlediska vedoucího, nelze vytknout žádná pochybení, či nesrovnalosti. Student provedl návrh, realizaci, ověření a vyhodnocení celého navrženého zařízení. Zvolenou problematiku popsal, základní části nejprve simuloval a poté realizoval. Formální stránka práce odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci, je zpracována na velmi dobré úrovni, práce působí uceleným dojmem. Vytknul bych pouze drobné formální nedostatky, jako jsou překlepy a použití ne čistě technických výrazů. Student vhodně pracuje s doporučenou literaturou, kterou průběžně cituje, celkem vychází z padesátidevíti pramenů. Předložená práce ukazuje, že student zmíněné problematice rozumí. Navrhuji proto práci k obhajobě se stupněm výborně a počtem bodů 90.
Diplomant v předložené práci zpracovává systém pro měření a regulaci vytápění specifických materiálů. Autonomní systém snímá teplotu kompozitních materiálů a na podkladě uložených specifikací dokáže regulovat jejich ohřev. Tento systém dokáže ukládat data na vzdálený server a pomocí dálkového ovládání, lze nastavovat vybrané regulační parametry. Dle předložených informací uvedených v textu se ukazuje, že cíle a náplň zadání byly bezezbytku splněny. Celková úroveň textu je především z odborného hlediska na velmi dobré úrovni. Veškeré rešeršní údaje a obecné teorie, taktéž údaje z návrhové a provozní oblasti jsou podrobně uvedeny (některé až zbytečně moc – periferie mikrokontroléru, formát JSON atd) a vcelku odborně komentovány. Problém spočívá v dílčích formálních, popřípadě typografických ale i gramatických malých prohřešcích. Text je doslova opředen alternací výrazů mikrokontroler vs. mikrokontrolér. Dokonce je tento výraz uveden 5x jako nadpis kapitoly a pokaždé jinak. Dále jsou uvedeny jako nadpis akronymy: SPI, UART – namísto: sběrnice SPI, sběrnice UART atd. Častý je rovněž výskyt hodnot s desetinnou tečkou mixovaný hodnotami s desetinnou čárkou – například 5.6 k. Některé obrázky, především v pokročilejší části textu, nejsou odkazovány. Rovněž chybí vysvětlení zkratek při prvním výskytu. Ty jsou však uvedeny v seznamu zkratek na konci. Dalším, opět malým prohřeškem je formulace závěru. Ten není pouze shrnutím dosavadní činnosti tvorby diplomové práce, ale je jakousi esencí popisu provozu systému, který obsahuje velké množství konkrétních informací a údajů namísto zobecnění předložené práce. Nejvíce rušivým elementem textové práce je nevhodná struktura a hierarchie popisu jak obecné teorie, tak návrhu. Například kapitola pod názvem: „IOT zařízení a vstupně/výstupní brána“ obsahuje podkapitoly popisující Hallův jev, NTC termistory, mikrokontroléry a jeho periferie – ovšem na stejné úrovni nadpisu jako samostatný mikrokontrolér. Toto zkrátka nejsou IOT zařízení ani vstupně/výstupní brána. Kapitola pod názvem „Návrh řešení“ obsahující jako podkapitoly správně oba navrhované bloky systému, nepopisuje návrh řešení, ale pouze ukazuje jakési blokové schéma dílčích bloků. To popisuje až další kapitola pod názvem: „Návrh elektroniky komunikačního a výkonového modulu“. Zde jsou opět uvedeny stejné podkapitoly, tentokrát už s konkrétním popisem návrhu. Díky takto nepříliš efektivně strukturované práci se lze dočkat více duplicitních kapitol. Tyto uvedené prohřešky mírně kazí jinak velmi dobrý dojem z předložené práce.
eVSKP id 159938