NOVÁKOVÁ, M. Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Téma lázní je bráno autorkou ve dvou měřítkách. Specificky, často introvertním prostředím základních prvků programu a otevřením vztahů s územím parku mezi jedntolivými objemy lázní. Toto otevření, základně nad úrovní terénu parku, tvoří nové vztahy, průhledy, orientace, artikulace mezi každým objemem lázní. Jejich kompozice navazuje na park, který je svým řešením dalším měřítkem lázeňského života. Vývoj projektu v rámci etap upřesnění a regulace vztahů byl základním postojem autorky k nekompromisním rozhodnutím, časově často náročným.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Vyjádření prvních myšlenek do kontextu projektu vedlo k usilovné práci autorky. Zde se projevuje rozhodnutí neopustit základní hledání atmosféry lázní. Vedlo k etapám hodnoceným kritickým přístupem a návratům ke konceptu, který nebyl i přes věnovanou erupci projektu opuštěn kompromisu. Tento postoj se projevil i ve vypracování konečného řešení a podoby projektu. |
Návrh předkládá zralé hmotové řešení místa. S velkou invencí přináší nové vztahy do území a bohaté obsahy pro smyslové vnímání člověka. Pozoruhodný koncept přináší nový pohled na lázně. Formální nedostatky však ponechávají práci na půl cesty. Přesto je tušit správný směr, práce dokládá citlivé vnímání významů autorkou a jejich vyjádření.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Práce předkládá nosné analýzy místa v několika rovinách, které odhalují podstatné vztahy k městu a hodnoty území. Pečlivá úvaha o roli parků ve městě dává autorce odpověď na její otázku, jak s areálem lázní naložit a přivádí ji k rozhodnutí propojit Parc d´Entremonts s celým areálem. Zachované hodnoty (parky a historické budovy) doplňuje novou hmotou lázní. Nejedná se o hmotu kompaktní, nýbrž o strukturu několika objemů spojených vyvýšeným platem. Takto se daří měřítko individuálních objemů struktury přizpůsobit měřítku okolní zástavby. Hmoty svým dynamickým uspořádáním příznivě reagují na historické objekty v parku a vytvářejí dojem pavilónů v zeleni. Vstupy do území jsou logicky určeny ve vazbě na komunikační síť města a hlavní pěší tahy. Návrh citlivě nakládá se stávajícími parky a promyšleně řeší jejich prostupnost. Hlavní nástup je ponechán z ulice Avenue des Bains na „nádvoří“ tvořené historickými objekty. Další v hierarchii je uvažován nástup z ulice Rue de Gasparin skrze novou strukturu lázní. Všechny prvky jsou artikulovány prostorem mezi historickými stavbami Rotunda a Villa d´Entremont a halou nových lázní. Tento prostor je umocněn vyvěrajícím pramenem v jeho těžišti. Autorka dosáhla harmonické asymetrie. Naopak jižní až jihovýchodní část parku se vzrostlými stromy je ponechána bez možnosti vstupu, což hodnotím velmi příznivě pro vztah plata s bazény a zachování atmosféry tajemnosti této parkové části. Tímto řešením se zde navíc v co největší míře zachovávají hodnotné vzrostlé stromy. Některé vstupy na obvodu by bylo možno eliminovat (na obvodu arboreta), stejně tak množství pěších cest, naopak chybí přímý nástup do parku z ulice Rue de Gasparin, aniž by bylo nutno strukturu projít či obcházet. Parkování je naznačeno v podzemí, což není doloženo výkresem. Za protichůdné považuji umístění parkování na obvodu parku při ulici Rue des Thermes, kde bude nutno přerušit kamennou zeď a intervenovat do parku. Oceňuji však zřetelnou vnímavost autorky a snahu zachovat a dále posílit různorodost parkových úprav a jejich atmosféry. | |
| Architektonické řešení | B | Autorka na základě citlivých úvah, jasně vytyčuje svůj záměr – najít formu poskytující lázním intimitu pro očistu těla i ducha za současného otevření parku široké veřejnosti. Zvolený princip „zvednutí bazénů nad úroveň parku“ umožňuje tento záměr naplnit. Hmoty jako kameny zachytávající v sobě vodu vyrůstají ze země a působí jako rezervoáry vody v přírodní krajině. Celá struktura jako by byla vetkána mezi stromy a nechala se vzduchem, slunečním světlem a stromy prostoupit. Oceňuji zvládnutou orientace ke světovým stranám. Málo se však dovídáme o řešení fasád jednotlivých objemů (chybí výkresy pohledů), jak jsou vnitřní prostory osvětleny, jak jsou propojeny s venkovním prostorem bazénů, jaký formální jazyk byl zvolen. Neboť na něm bude velmi záležet pro udržení silné myšlenky. Tady by práce měla v mnohém ještě pokročit. Z půdorysů, řezopohledů a vizualizací je však možno tušit nastoupený správný směr – autorka zvolila sochařskou práci s hmotou, kterou vyřezává velkými otvory (nebo jen malými průzory), odebranou hmotu pak nahrazuje velkoformátovým prosklením. Také volba materiálu užitého na fasádách (betonové bloky) vhodně podporuje myšlenku návrhu. | |
| Provozní řešení | C | I když má každý objem struktury potenciál nést svou individuální lázeňskou funkci, v kontrastu se slibnou hmotovou strukturou nepůsobí provozní řešení přesvědčivě, zůstává na půl cesty. V návrhu se nepodařilo harmonicky uspořádat a vyladit vazby jednotlivých lázeňských provozů, zůstává několik kolizí: - Umístění hotelu do objemu na východě struktury v sousedství Hotel des Bains je vzhledem k vazbě na starý hotel logické, avšak přímá vazba pokojů na hlavní bazény veřejných lázní bude rušit žádaný klid hostů. Ubytovaní nemohou využít této přímé vazby (snad jen pohledově) pro vstup do bazénů, musí stejně projít přes halu a šatny.Nabízí se záměna provozů či jiný způsob oddělení. - Vyústění výtahu v hlavních veřejných lázních (příchod směrem od šaten) z 1.np rovnou do venkovního prostoru směrem k plaveckému bazénu není možné (např. v období zimního provozu). Možno řešit např. průchozím výtahem. - Předpokládám nevyhovující podchodnou výšku u hlavního schodiště veřejných lázní vedle výtahu (nosná stěna v 2.np), nutno ověřit řezem. - Velikost hlavní haly považuji za předimenzovanou, což se projevuje na rozpačitém umístění recepce s pokladnou, jistě ba stálo za prověření nechat prostor haly na terénu volně průchozí, což by přineslo posílení prostupnosti z ulice Rue de Gasparin . - Umístění ordinací a administrativy do jádra struktury s výhledy do bazénů nepovažuji za šťastné, toto postavení by mělo být věnováno např. provozu léčebného wellness. - Sportovní plavecký bazén je poddimenzován nejen vlastními rozměry ale také okolním obslužným prostorem. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Technicko konstrukční řešení je možné vyčíst z půdorysů a detailu. Jeví se logické, s přijatelnými rozpony v souladu s prostorovou strukturou. Návrh je schopen realizace. V detailu mocnost tepelné izolace ve střešním plášti kótovaná 120 mm je asi grafickou chybou, vzhledem k výpisu skladby (kde se objevuje již správně 300 mm), ve skladbě střešního pláště chybí vodoakumulační vrstva, v detailu jsou některé drobné chyby – např. zakreslení obkladu nadpraží i prahu u rámu okna s tepelným mostem (rám musí projít k tepelné izolaci). V detailu se objevuje návrh vápenné omítky v 1.np, což je vzhledem k vnitřním přiznaným betonům na všech stěnách lázní nepochopitelné. Omítka neodpovídá zvoleným principům a konceptu návrhu. | |
| Formální úroveň | C | Grafická úroveň předložené práce je vysoká. Postrádám však některé potřebné výkresy ke komplexnímu posouzení – půdorys podzemního podlaží, pohledy, doporučuji také zařadit širší situaci v měřítku 1 : 10000 nebo 1:5000 tzv. schwarz plan se zakreslením návrhu, který ověří řešení ve struktuře města. Z výkresů pohledů by bylo možné číst proporce hmot, výškové hladiny ve vztahu k historickým budovám a také materiálové řešení fasád, které se dá jen částečně odečíst z řezopohledů, modelu a výkresu detailu. Ve výkresech chybí označení měřítek, alespoň poměrových (výkresy řezopohledů, detail). |
eVSKP id 84530