KLVAŇA, M. Měření vlastností obvodů pomocí S parametrů - laboratorní úloha [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student si vybral práci zabývající se měřením vlastností obvodů pomocí S parametrů. Během řešení projektu student pracoval samostatně a iniciativně. Problematiku konzultoval zřídka, ovšem vzhledem k jeho iniciativě to nebylo na škodu. Nejprve se seznámil s problematikou měření S parametrů a možnou extrakcí jednotlivých parametrů pasivních obvodů z nich, poté navrhnul potřebné desky plošných spojů pro měření, tedy kalibrační sadu, desku pro měření součástek vřazených do vedení v sérii, desku pro měření odrazu součástek připojených k zemi a desku pro měření parametrů vedení na substrátu. V práci student problematiku popisuje dostatečně, po zpracování teorie provedl větší množství měření, kde srovnal parametry součástek deklarovaných výrobci s parametry zjištěnými pomocí měření a následných výpočtů. Pro podporu měření napsal v Matlabu sw pro vyhodnocení jednotlivých parametrů v závislosti na kmitočtu. V přílohách je vytvořený návod k laboratorní úloze, vzorový protokol i jeho vypracování. Zadání práce považuji za splněné beze zbytku a bude sloužit jako kvalitní podklad pro rozšíření výuky předmětu Vysokofrekvenční technika.
Cílem práce bylo měření vlastností pasivních obvodů pomocí rozptylových parametrů a vytvoření laboratorní úlohy. Student v souladu se zadáním práce se seznámil s měřením rozptylových parametrů, kalibrací vektorového obvodového analyzátoru, náhradními modely pasivních obvodů a určením jejich parametrů. Na základě získaných poznatků navrhl a realizoval desky plošných spojů pro kalibraci a provedl vlastní měření. Dále pak vytvořil nástroj v MATLABu pro analýzu naměřených dat, provedl vlastní dvouportové a jednoportové měření vybraných obvodů a vytvořil laboratorní úlohu. Z hlediska postupu řešení práce nerozumím, proč desky plošných spojů navrhl na substrátu FR4. Myslím, že lépe by bylo zvolit mikrovlnný substrát s jasně definovanými parametry. Z textu práce se zdá, že student navrženou kalibrační sadu neanalyzoval, např. v programu ANSYS HFSS, aby zjistil její reálné parametry, ale uvažoval pro kalibraci spíše její ideální hodnoty. Myslím, že v některých případech by si naměřená data zasloužila komentář nebo hlubší diskuzi (např. proč moduly činitele přenosu (viz obr. 2.35) nebo činitele odrazu (obr. 2.42, 2.44 a 2.45) jsou větší než 0 dB, atd.). Vzhledem k tomu, že jeden z dílčích cílů je vytvoření laboratorní úlohy, tak tato úloha (návod, protokol, popř. skripty) by měla být přímou součástí bakalářské práce. Text práce je zpracován na velmi dobré úrovni. Bohužel se v něm ale vyskytuje i několik věcných a formálních chyb. Začínat abstrakt bakalářské práce větou „Tato semestrální práce....“ mi nepřipadá správné. I přes uvedené výtky práci hodnotím kladně a zadání práce považuji za splněné.
eVSKP id 167834