ČIERNIK, S. Od Sil k Ikonickému prostoru. Ludwigův mlýn v Bratislavě. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Samuel navrhl velmi zajímavé řešení – pomocí přidružené sousední budovy integrovat silo jako taneční klubový prostor, a to nejen jako architektonickou památku, ale také jako scénografický prvek a jedinečnou prostorovou formu. Domnívám se, že se jedná o mimořádně zajímavý nápad. Oceňuji také, že Samuel po důkladné analýze navrhl vstup do objektu mimo obytnou zónu, aby nedocházelo k rušení obyvatel. Všechna nezbytná akustická opatření, aby zvuky nočního života zůstaly uvnitř objektu a nepronikaly ven, byla navržena Samuelem po mnoha konzultacích s akustickými inženýry. Velmi se mi líbí také jeho myšlenka vytvořit více scén a plynule se proměňující prostor – tedy prostor flexibilní, přizpůsobivý různým formám využití. Z architektonického hlediska považuji za silný moment i to, jak Samuel k existujícímu silu připojil novou budovu, přirozeně pokračující v ideji betonové architektury. Je pravda, že kvůli nedostatečnému time managementu a některým nepředvídaným problémům s počítačovými programy se Samuelovi nepodařilo včas dokončit všechny části projektu – zejména několik vizualizací a detailnější schémata. Nicméně věřím, že bude schopen tyto materiály doplnit v rámci odpovědí na otázky oponenta a komise, protože jsme o nich opakovaně diskutovali a vím, že je má připravené. Navíc Samuel pravidelně tiskl modely svého návrhu na 3D tiskárně a diskutovali jsme je jak z hlediska formy stavby, tak i jako prostorové diagramy. Věřím proto, že jeho práce bude komisí oceněna velmi pozitivně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Spolupráce se Samuelem pro mě byla velmi příjemná a inspirativní. Rád bych také poznamenal, že s ním spolupracuji již několik let a vždy jsem byl mimořádně spokojen s jeho přístupem, nasazením a kvalitní prací, za kterou jsem mu velmi vděčný. I v tomto projektu se Samuel projevil v tom nejlepším světle. Provedl výjimečný výzkum, včetně rozhovorů s lidmi aktivně působícími na klubové scéně, a věnoval se současným trendům nočního života — v oblasti akustiky, světelného řešení, světelných instalací, provozu a programové náplně. Za velmi důležité také považuji, že Samuel pochází z Bratislavy a jeho rozhodnutí umístit noční klub právě do prostoru sila vychází z jeho znalosti místní scény, zejména známého klubu „Učko“ — jednoho z klíčových a velmi úspěšných míst bratislavského nočního života. Jeho snaha vytvořit podobný prostor v silu se mi zdá zcela relevantní. Silo má potenciál stát se jedinečným místem nejen pro současnou techno-hudební scénu, ale zároveň i jako multifunkční hudební prostor. |
Autor pracuje s ikonickým objektem sila, do kterého situuje hlavní parket klubu. Silo doplňuje výrazná novostavba s další scénou a zázemím. Provoz jako celek funguje poměrně dobře, při bližším pohledu se však v práci objevují závažnější komplikace – ať už provozního charakteru, nebo v důsledku nedostatečné prezentace projektu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím jako uspokojivou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Úzké hrdlo každého klubu jeho vstup. Autor jej chytře vytěsňuje mimo území k hlavní ulici. S objektem jej spojuje podzemním tunelem, což je efektní i efektivní řešení (musíme si ale odmyslet astronomické náklady). Objekty se tak stávají neukotvenými ve svém území, ostatní vstupy jsou jen servisní. Stále je ale objekt obklopen veřejným prostorem, kterého je nemnoho, my se ale o něm nic nedozvíme, ani o jeho materialitě. O vstupu platí totéž. O co více je objekt uzavřený, o to více bude vytvářet problematická místa, projekt by to měl nějak reflektovat. Problematická se také jeví zásobovací rampa. | |
| Provozní řešení | D | Autor se důkladně zabýval provozním schématem klubu. V obecné rovině klub funguje dobře, v konkrétní aplikaci se však objevuje několik problémů. Návštěvník vstupuje skrze 1. podzemní podlaží. Z tohoto podlaží se zároveň vyvážejí odpadky, což vyžaduje velkou rampu. Jakákoli rampa je vždy nepříjemným zásahem do veřejného prostoru. Provoz by bylo možné uspořádat tak, aby se odpad vyvážel z úrovně terénu – rampa by nebyla nezbytně nutná. Vzhledem k tomu, že klub nijak nekomunikuje s veřejným prostorem v parteru a že jde o spojení netradiční formy a typologie, byl zde prostor pro radikálnější prostorově-provozní řešení. Závažnější pochybení se týká bariérovosti objektu. Hned na konci vstupního tunelu se nachází několik schodů. Proč zde jsou, když jde o novostavbu? Nemohla být úroveň 1. PP navržena hlouběji? Nebo tunel veden v lehkém sklonu? To vede k otázce, jak se domem může pohybovat návštěvník se zhoršenou schopností pohybu… A odpověď zní, že nemůže. V návrhu chybí veřejný výtah. Takový návštěvník zde nenajde ani bezbariérové WC. Jedná se o veřejnou budovu, navíc novostavbu, u které si autor sám určuje prostorové, provozní a konstrukční podmínky. Není vázán žádnými omezeními, jako je tomu v případě rekonstrukce. V takovém případě by splnění bezbariérových požadavků mělo být naprostou samozřejmostí. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | V prostoru sila dochází k rozsáhlé demolici, aby se vytvořil prostor pro hlavní scénu. Autor navrhuje masivní ocelovou strukturu, která pomůže vynést střední tubusy. Rámcově je řešení srozumitelné. Řez novostavbou je hodně zjednodušený, až schematický. Pominu-li pravděpodobné překlepy (různé označení v řezu a ve výpisu, neodpovídající tloušťka prefabrikátu mezi výpisem a výkresem), nejsou mi jasné důležitější věci jako kotvení prefabrikátu v úrovni atiky a kotvení žaluzie. U žaluzie mi také není jasné, proč není skrytá za provětrávanou vrstvou v rámci izolace. Takto navíc detail neodpovídá pohledům na fasády, kde kastl žaluzie není. Vzhledem k tomu, jak je detail a jeho rozsah úsporný, očekával bych důslednější řešení. | |
| Formální úroveň | E | Formální úroveň práce je problematická v několika rovinách. Ve výkresové části nejsou nové konstrukce odlišené od původních, což ztěžuje porozumění projektu. Teprve po vysvětlení začíná být návrh srozumitelný. Za další problém považuji, že autor zobrazuje pouze pohled na vedutu – žádná vizualizace nezobrazuje objekt a jeho okolí zblízka. To není dostačující, neboť objekt se nachází uprostřed města a vytváří kolem sebe veřejný prostor, o jehož podobě se nic nedozvídáme. Atmosféru interiéru lze odhadovat pouze z úvodní potemnělé vizualizace. Ta je sice působivá, ale pro pochopení celku není dostačující. Velká část návrhu spočívá v novostavbě – a z té nemáme bohužel k dispozici žádný vizuální záběr. | |
| Architektonické řešení | C | Architektonické řešení sestává z několika operací: Vykuchání sila Zde se můžeme tázat, proč je silo otevřeno právě tímto způsobem a ne jinak. Respektuji autorskou licenci. Přístavba Rozumím potřebě definovat stavební program i odpovídající velikosti jeho objemu. Nedobytnost přístavby pěkně reflektuje program. Jediné velké okno vhodně pracuje s měřítkem stavby. Matoucí je však shodná materialita na pohledech na fasády – silo je zateplené, ale není zřejmé, jaký bude jeho finální povrch. Naproti tomu novostavba je obložena betonovými prefabrikovanými panely. Výsledná vizualita obou částí tedy bude pravděpodobně značně odlišná. „Čepice“ Autor vrchol sila obaluje lehkou ocelovou konstrukcí – velkým billboardem s názvem klubu. Není silnějším landmarkem samotný původní tvar sila, nebylo by to autentičtější? Je skutečně nutné přítomnost klubu deklarovat takto prvoplánově? |
eVSKP id 167616