PÍŠOVÁ, D. Využití DLS mikroreologie ke studiu průběhu gelace polymeru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.

Posudek vedoucího

Hnyluchová, Zuzana

Bakalářská práce Denisy Píšové byla vypracována velmi pečlivě a přehledně. Hlavním přínosem této bakalářské práce je využití DLS techniky pro stanovení viskoelastických vlastností jemných materiálů. DLS mikroreologie patří mezi nové a dosud ne často využívané metody, proto studentka neměla k dispozici velké množství studijních materiálů. Přesto však se svého úkolu zhostila zodpovědně. Studentka pracovala velmi samostatně, s úrovní práce i přístupem studentky jsem byla spokojena.

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Závěrečná práce studentky Denisy Píšové je zaměřena na problematiku využití DLS mikroreologie jakožto nástroj pro studium průběhu gelace polymeru. Jako modelové polymerní činidlo byl vybrán lineární polysacharid agaróza, která je známá svou termoreverzibilitou. Nutno říci, že zvolené téma je hodně perspektivní a náročné s ohledem především na novost celé problematiky. Teoretická část bakalářské práce (8 stran) stručně, ale výstižně popisuje problematiku mikroreologie s rozlišením na aktivní a pasivní respektive jednočásticovou a dvoučásticovou. Následně je také zmíněn dynamický rozptyl světla (DLS) coby analytická metoda. V závěrečné části je poté čtenář uveden do problematiky gelů. Teoretická část je logicky členěna, jako přínos vidím především kapitoly týkající se výhod a nevýhod mikroreologických měření a samotný teoretický úvod do mikroreologie. K této kapitole mám ovšem několik výtek respektive doporučení: - str. 7 – nesouhlasím s tvrzením, že viskoelastické vlastnosti materiálů získané pomocí klasické reologie mohou být stanovovány pouze do maximální frekvence oscilací 10 Hz. - str. 8 – pro klasické označení poloměru bych raději volil symbol zavedený „r“ namísto použitého symbolu „a“. - str. 8 – rovnice 2 je duplicitní k rovnici 6 uvedené na str. 10. - str. 10 – zde a v celém textu by bylo dobré sjednotit pojem „reometr“. Jednou se v textu vyskytuje jako „reometr“ a jinde jako „rheometer“. - str. 13 – kapitola týkající se možného vzniku gelů je dle mého názoru neúplná V textu chybí citace literárních zdrojů, ocenil bych je alespoň u rovnic převzatých z odborné literatury. Následující kapitola Současný stav řešené problematiky (2 strany) se zaobírá problematikou mikroreologického měření a srovnává jej především s měřením na klasickém reometru. K této kapitole nemám žádné připomínky. Zdroje, ze kterých studentka při vypracovávání rešerše čerpala, jsou dobře zvoleny, pro příště bych snad jen nahradil diplomové práce za některé z odborných článků, které ovšem v rešerši převažují. Experimentální část společně s popisem měření a vyhodnocení dat je popsána na 2 stránkách. V tomto případě bych ocenil podrobnější popis samotné experimentální části (např. detailnější nastavení experimentálních parametrů, aj.). V tomto případě mám pouze jednu formální připomínku: - str. 18 – na obrázku 6 není uveden Reometr typu ARG2, ale pouze ZetaSizer Nano ZS V následující kapitole Výsledky a diskuze jsou komentovány naměřená data na 12 stránkách. Tato kapitola obsahuje několik grafických závislostí včetně dvou tabulek. Dle mého názoru by bylo dobré některé z grafů (např. Obr. 11-16) přesunout do poslední kapitoly PŘÍLOHY a v kapitole Výsledky a diskuze raději podrobněji rozebrat a diskutovat naměřená data. Závěry jsou logicky a srozumitelně formulovány. Závěrečnou práci studentky Denisy Píšové shledávám jako velmi zajímavou a perspektivní z hlediska obsahového. Věřím, že tato práce poslouží jako základ pro rozvíjení tématiky mikroreologie na půdě FCH VUT. Bakalářskou práci hodnotím stupněm „A-výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 77233