SLAVÍK, J. Optimalizace metod pro kvantifikaci útlumu efektem vlhké antény [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Pan Slavík vypracoval práci na téma optimalizace metod pro kvantifikaci útlumu signálu efektem vlhké antény. Jsem si jistý, že student nad prací strávil poměrně dost času, i když dohodnuté týdení reporty nebyly vždy dodány včas. Textová část je relativně čtivá, občas se zde vyskytují gramatické chyby, překlepy a typografické nedostatky (spojovníky na nevhodných místech, vynechané tečky atp.). Škoda rastrových obrázků, které hlavně v posledních grafech u porovnání WAA metod působí dost rušivě. Bohužel jsem poslední verzi práce, ve které se vyskytuje kapitola 8 v tomto stavu, před odevzdáním neviděl. Chybí mi tu podrobnější diskuze výsledků, optimalizace metod tak, jak je v zadání. Srovnání metod vůči meteo stanicím v práci není, je zde pouze srovnání s radarem. Všechna data pochází z volně dostupného datasetu, protože student nestíhal udělat analýzu dat z CML, která máme k dispozici. Student celou dobu bojoval s programovou částí a velmi dlouho mu trvalo dostat se na dostatečnou úroveň programování, aby byl schopen vůbec reflektovat cíle práce a zkusil vytvářet programové řešení. V letním semestru jsem získal první vlastní výsledky. Student ale nestihl optimalizovat zvolené metody nebo důkladněji otestovat chování jednotlivých metod. Cíle byly splněny jen v naprostém minimu. Obrázek 8.2 nedává smysl kvůli popisu os, které jsou mylné nebo zavádějící. Vlastní přínos k tématu je také minimální a z textu mi připadá, že libovolně zaměňuje metody WAA s metodami detekce deště. Na druhou stranu, musím ocenit, že student i přes pochyby dopracoval práci do konce a snažil se ji dokončit tak, aby dávala smysl. Udělal během roku pokrok a věřím, že pokud dožene programovací schopnosti, bude schopen v budoucnu vypracovat kvalitnější práci. S přihlédnutím na všechny vypsané okolnosti doporučuji práci k obhajobě a hodnotím práci celkově 58 / E.
Student se v práci zabývá problematikou útlumu vlhké antény (WAA) při odhadu srážek z komerčních mikrovlnných spojů. Zadání považuji za formálně splněné. Student prokázal základní orientaci v problematice, využil knihovnu pycomlink a provedl úpravy existujících metod. V teoretické části se však vyskytují věcné nepřesnosti. Například tvrzení, že akustické senzory jsou využívány pro měření srážek na moři, je zavádějící – tento typ senzorů je dnes běžně používán i v pozemních aplikacích, mimo jiné v rámci měření na VUT FEKT. Dále je Obr. 1.3 nesprávně interpretován jako radarový výstup, přestože se jedná o produkt Merge2, tedy kombinaci radarových a srážkoměrných dat. V praktické části postrádám detailní popis vstupního datasetu i konkrétních úprav jednotlivých metod. Srovnání je provedeno pouze na třech dešťových událostech, což může být dostatečné pro základní demonstraci, ale zcela chybí statistická opora (signifikance). Student přitom měl k dispozici více datasetů, které by umožnily pokrýt širší škálu podmínek, včetně možných vlivů hardwarových vlastností jednotlivých CML spojů. Přenositelnost výsledků tak zůstává neověřena. Výsledky jsou graficky znázorněny a komentovány, přístup umožňuje základní porovnání metod, nicméně celkové zhodnocení je limitováno úzkým rozsahem dat, zvolená metodika neumožňuje robustní vyhodnocení a potýká se se slabší analytickou reflexí. Přínos práce v oblasti oportunistického snímání srážek pomocí CML spojů je s ohledem na uvedený rozsah a hloubku analýzy značně diskutabilní. Významné výhrady mám ke zpracování literatury. Student se opírá o bakalářskou a diplomovou práci ([1] a [5]), ale necituje původní zdroje, na které se tyto práce samy odkazují – ty měl přitom k dispozici a mohl je využít přímo. V seznamu literatury je navíc uvedeno několik dalších zdrojů ([23] až [31]), které nejsou v textu nijak využity a tematicky s prací nesouvisejí. Text je místy čtivý, ale celkově stylisticky nevyrovnaný. V práci se vyskytují gramatické i typografických chyby, které ztěžují čtení a snižují formální úroveň práce. Práci doporučuji k obhajobě, ale s výhradami, a hodnotím ji známkou E (53 bodů).
eVSKP id 167133