NOVOSAD, O. Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Havliš, Karel

Systematická teoretická příprava na obecné téma kompaktního města v předcházejícím semestru a aktivní účast na workshopu se stejným tématem dává jistotu autorovi aplikovat získané vědomosti v diplomové práci.Vize významné části města uplatňující principy městské kompaktnosti je sestavená jako kritická antiteze k současné situaci determinované neaktuálními konvencemi územního plánu.Nový motiv trasy městské železnice propojující současné a budoucí hlavní nádraží je jen impulsem k celkové názorové změně o klíčovém rozvojovém území.Vytčený cíl najít novou podobu prostorového uspořádání i nové principy fungování území srovnatelné rozsahem s velikostí historického jádra Brna je úlohou spíše pro týmovou práci.I když je v samostatné práci autora akcentováno více nové prostorové uspořádání než komplexní urbánní strategie pro realizaci vize, je její výsledek přesvědčivý. Otázky a náměty k obhajobě: Vysvětlete aplikované principy kompaktního města v presentované práci

Posudek oponenta

Gebrian, Adam

Práce Ondřeje Novosada nabízí podklad pro diskusi o zástavbě cenného území přiléhajícímu k historickému centru. Autor vsadil na vysoko-hustotní zástavbu. Tato volba se zdá vzhledem k atraktivitě pozemku odpovídající. Rovněž se úspěšně vyhýbá schématizmu Athénské charty, alespoň co se týče programové náplně. Programové vrstvení je logické a pochopitelné. Šestimetrový rozdíl mezi výškovou úrovní železnice a zbytkem terénu je přesvědčivě využit. Rovněž fakt, že se jedná o zátopovou oblast napomáhá pochopení přehledného výškového rozdělení řezu na technickou - obsluhující část, a tu podstatnou, obsluhovanou (úroveň +6m a více). Kompozičně - koncepční princip se dá popsat jako "harmonie a kontrast". Racionální struktura bytů různých velikostí je doplněna o výjimky v podobě orientačních dominant a staveb veřejných funkcí. Bytové dominanty jsou však naneštěstí tvořeny opakujícím se hranolovitým objemem. Veřejné stavby (lázně, Janáčkovo kulturní centrum jsou spíše nahozeny, než aby mohly být považovány za architektonické detaily urbanistické studie). Zápory Za největší problém předložené práce vnímám fakt, že veškerým jejím částem je věnována stejná pozornost. To při obrovské velikosti úkolu vede k absenci výrazněji zpracovaného detailu, tolik proklamované ekologické principy v textové části nejsou přesvědčivě dokumentovány. Jedna z největších výhod bydlení ve městě - svoboda volby - zde rovněž není dostatečně využita. Návrh vyznívá dosti monotónně. Překvapuje mě, že po sérii neúspěchů s plánováním větších urbanistických celků za krátký čas, není toto v práci nijak reflektováno. O fázích a vývoji v čase se nedozvídáme nic. Zcela opominut zůstal potenciál řeky Svratky. Že se zde nachází nově navržený park je viditelné pouze ze stručné textové zprávy. Tato průvodní zpráva je příliš krátká a řadu důležitých bodů opomíjí. Prezentace působí příliš schématicky a přestože jde o návrh obrovského území, zcela postrádám byť jen náznak atmosféry vnitřního prostředí. O výrazu veřejných a polosoukromých prostor si rovněž můžeme pouze nechat zdát. Tato schematičnost vede k pochybnostem, zda je takto velký úkol vyřešitelný jedním studentem, zvláště pak, když se snaží věnovat všemu. Přes výše zmíněné výhrady práci přijímám a hodnotím ji jako uspokojivou.

eVSKP id 22757