KADLECOVÁ, L. Elektromagnetické výkonové aktuátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Studentka Lucie Kadlecová vypracovala diplomovou práci na téma „Elektromagnetické výkonové aktuátory“. Práce je logicky rozdělena do několika částí. V první části je provedena klasifikace aktuátorů, u každého typu je podrobně popsán princip funkce a uvedeny jeho výhody a nevýhody. Následující část práce se zabývá matematickou analýzou základních typů aktuátorů. Z těchto základních typů byl zvolen indukční coilgun, jehož početnímu návrhu je věnována další část práce. Při návrhu, pro následnou simulaci i pro určení parametrů prvků náhradního zapojení bylo využito prostředí MATLAB. Indukční coilgun byl následně zkonstruován ve dvou provedeních. Druhé provedení bylo úspěšně vyzkoušeno a následně na něm byla uskutečněna různá měření. V poslední části práce jsou shrnuty výsledky měření a simulace a srovnány naměřené a vypočtené hodnoty. Studentka se velmi aktivně podílela na realizaci obou provedení indukčního coilgunu a na následných zkouškách. Práci doporučuji k obhajobě a jako velmi zdařilou ji hodnotím známkou A s celkovým počtem 100 bodů.
Diplomová práce se zabývá problematikou elektromagnetických děl různých koncepcí. Součástí zadání práce bylo provedení rešerše v tomto oboru. Jádrem práce pak byl návrh a realizace indukční varianty elektromagnetického děla (tzv. indukčního coilgunu). Diplomantce se zdařilo přepracovat a doplnit práci tak, že splňuje beze zbytku všechny body zadání. Teoretickým jádrem práce je kapitola 4 obsahující návrh indukčního cívkového děla. Za přínosné považuji popsané výpočty umožňující identifikovat parametry náhradního schématu transformátoru, kde primární vinutí představuje budicí cívka děla a sekundární vinutí nakrátko představuje kovový projektil. Díky rozpracované metodice a provedení série měření pomocí RLC-metru se diplomantka v teoretické části práce dobrala mnohem reálnějších a použitelnějších výsledků při zjišťování úsťové rychlosti střely než při původním použití pouhých simulací v oblasti výpočtu vzájemné vazby cívky a projektilu. Realizační část práce je popsána v kapitole 5. Byly realizovány 2 verze indukčního coilgunu, přičemž první s kotoučovou cívkou se neosvědčila, což bylo následně i teoreticky objasněno. Ve druhé variantě byla proto geometrie cívky změněna tak, aby bylo dosaženo podstatně vyššího činitele vazby mezi cívkou a projektilem. Tím došlo ke zvýšení síly působící na projektil a ke kýženému zvýšení úsťové rychlosti. V práci je obsaženo také srovnání prakticky dosažených výsledků s teoretickými výpočty. Práci považuji proto z odborného hlediska za úspěšnou. V praktických aplikacích (zbraň) by však pravděpodobně bylo nutné konstruovat dělo jako vícestupňové nebo konstrukci ještě modifikovat, aby bylo dosaženo vyšší úsťové rychlosti. Po formální a grafické stránce je práce na slušné úrovni. Určitým nedostatkem je nečitelné schéma v příloze na str. 63 a např. překlepy v tabulce na straně 53. Nedostatky nejsou nijak závažné, práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 112909