POLACHOVÁ, N. Segmentace arteriální stěny v obrazech sítnice s vysokým rozlišením [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Studentka Natálie Polachová se v rámci diplomové práce zabývala segmentací cévní stěny ve snímcích sítnice s vysokým rozlišením. Během řešení se seznámila s principem snímání obrazů a s diagnostickým potenciálem v této oblasti. Dále pak se pak prakticky zaměřila na řešení hlavního úkolu práce. Na základě odborné literatury navrhla metodu pro extrakci skeletonu arterií, následně implementovala metodu pro extrakci jasových profilů cév, navrhla metodu pro detekci významných bodů na těchto profilech za účelem segmentace arteriální stěny a provedla srovnání s manuální segmentací. Studentka pracovala během řešení aktivně a samostatně. Během řešení se občas zadrhla na některých implementačních problémech, ale celkově hodnotím její přístup pozitivně. Pouze její aktivita mohla být rovnoměrněji rozprostřena, především během letního semestru. Před odevzdání pak řešila některé implementační problémy a tak jsem text nemohl zkontrolovat celý a také nebyl příliš prostor pro diskuzi nad vhodnou prezentací výsledků. V poslední části se tak vyskytuje řada překlepů a také soupis použité literatury je v podivném formátu. Z metodologického pohledu bylo vhodné také uvést nějaké podrobnější srovnání jako relativní chybu v určení WLR, či jiné kvantitativní nebo grafické srovnání výsledků. Tabulka 6.1. pak uvádí hodnoty WLR, které však nejsou fyziologicky reálné a je mezi nimi řádový rozdíl. Zřejmě je to způsobeno, mimo jiné, i nesprávným výpočtem WLR (vztah 6.1.). Diskuze mohla také více zdůraznit potenciální omezení navržené metody a navrhnout způsoby, jak je překonat. Práci a přístup studentky tak hodnotím stupněm C.
Předložená práce se zabývá metodami segmentace cévních stěn ve snímcích pořízených fundus kamerou s adaptivní optikou. Studentka se v úvodu práce věnuje popisu adaptivní optiky a jejímu využití v oblasti snímání arteriálních stěn na sítnici. Kapitolu 3 bych čekal rozsáhlejší a literární rešerši v oblasti analýzy cévních stěn sítnice podrobnější. Autorka v rámci teoretického úvodu zmiňuje experimentálně využívané metody snímání s adaptivní optikou. Zde mohla být zmínka ještě o klinicky využívaném přístroji RVA (retinal vessel analyzer), kterým lze rovněž analyzovat různé cévní parametry na sítnici. V rámci teoretického popisu se autorka věnuje obecným metodám segmentace obrazu, včetně aktivních kontur, které potom využila jako metodu pro segmentaci cévních stěn. V rámci praktické části postrádám bližší diskusi nastavení parametrů aktivních kontur. U prezentace výsledků bych čekal rozsáhlejší zhodnocení limitací použité metody a alespoň ukázku chybné segmentace arteriálních stěn. Text práce obsahuje hodně překlepů. Příkladem může být Obr. 5.1. s vývojovým diagramem. Celkově je však práce dobře strukturovaná. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou B/80b.
eVSKP id 159762