VAŠKO, D. Audio výkonový zesilovač ve třídě AB pro domácí použití [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Úkolem studenta byl návrh a realizace audio výkonového zesilovače ve třídě AB s minimálním výkonem 2 × 25 W, doplněného korekčním předzesilovačem (ekvalizérem) s možností grafického zobrazení charakteristiky a indikátorem vybuzení reproduktorových soustav. Součástí práce byl i návrh potřebného napájecího zdroje. Student zadání bakalářské práce splnil na dobré úrovni, nepodařilo se realizovat grafický výstup ekvalizéru, na druhou stranu byl požadovaný výstupní výkon zesilovače navýšen na 2 × 40 W. Student prezentuje přehledné blokové schéma celého zesilovacího řetězce, v dalších kapitolách práce pak rozebírá jeho dílčí části. Pro návrhy koncového stupně, korekčního předzesilovače i indikátoru vybuzení byla zvolena integrovaná řešení (IO Texas Instruments LM3886, LM1036 a LM3915), kdy se nepodařilo zajistit příslušné modely do některého ze simulačních programů, části počítačových simulací proto v práci absentují. Jak student uvádí, k výsledku nevedlo ani použití vlastního programu výrobce „PSpice for TI“, který hlásil chybu. Práce je doplněna potřebnými návrhovými vztahy a výpočtem hodnot součástek u koncového stupně, parametrů napájecího zdroje i chlazení. Student navrhl potřebné desky plošných spojů, zesilovač zkonstruoval a provedl měření základních parametrů. Tato část mohla být provedena pečlivěji a obsáhleji, postrádám zde měření účinnosti zesilovače a především činitele harmonického zkreslení. Práce má rozsah 63 stran, vč. 14 stran příloh. Obsahuje několik formálních chyb, např. překlep v blokovém schématu. Student chodil přiměřeně na konzultace a pracoval se zájmem o danou problematiku, především pak prokázal dobré návrhářské a konstruktérské schopnosti, které odpovídají požadované úrovni bakalářského studia.
Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout stereofonní audio zesilovač ve třídě AB s minimálním výkonem 2x 25 W, doplnit ho o korekční předzesilovač, indikátor vybuzení a grafické znázornění charakteristiky. Jednotlivá zapojení měl student simulovat a ověřit je změřenými daty na reálném zařízení. V první řadě úplně postrádám základní teorii, kde by bylo alespoň stručně vysvětlen princip třídy AB a jak se liší od ostatních tříd zesilovačů. V práci je pouze 10 citací, z toho 3 jsou doporučená literatura a zbylých 7 jsou datové listy. Myslím, že by bylo vhodné prezentovat nějakou rešerši vhodných IO, na základě které byly vybrány právě ty použité v práci. Výběr daných typů integrovaných obvodů prakticky není zdůvodněn. Vlastní část bakalářské práce začíná blíže nekomentovaným blokovým schématem, což nepovažuji za nejvhodnější. Pokud je z některého zdroje převzat graf, je nutné ho převzít i s popisky os, viz např. Obrázek 8.7. Vzhledem k rozdílným měřítkům osy x u Obrázků 8.6 a 8.7 není úplně patrné, co je vlastně porovnáváno, závislá proměnná by měla být stejná v obou grafech. V kapitolách 7.1, 7.2, 7.3 a 7.4 se opakuje tentýž odstavec, kde je popsáno, v jakém pořadí byly desky plošných spojů osazovány. Z praktického hlediska by se mělo začínat od nejmenších součástek, nikoliv největšími. Celkově ale postrádám význam tohoto sdělení, navíc identicky se opakujícího. Uvítal bych raději zamyšlení se nad tím, jak byl řešen layout desek z hlediska rušení, oddělení napájecích a signálových cest, smyček a vazeb apod. V části, kde student prezentuje měření navrženého napájecího zdroje by mohlo být explicitně napsáno, jak zdroj zatížil. Pochopil jsem to (domnívám se) až ze seznamu použitých pomůcek a přístrojů, který by navíc mohl být doplněn o další údaje. Dále postrádám měření a vyhodnocení například docela důležitého parametru THD. Přijde mi zvláštní absence jakýchkoliv simulací. Nebylo možné provést simulace s ekvivalentními integrovanými obvody alespoň pro koncový stupeň (LM1875, OPA541, LM4766, atd.)? Bylo vyzkoušeno provést simulace v klasickém Pspice, případně Ltspice? Co vlastně bylo předloženo jako výsledky semestrální práce? Co se textu samotného a stylistiky týká, vyskytují se v práci chyby. Některé křížové odkazy v textu odkazují na špatné obrázky, např. na str. 15 odkaz na Obrázek 6.2. Rovnice je součástí věty, měla by za ní tedy být čárka, případně tečka, pokud se za ní začíná nová věta. Mezi číslem a jednotkou se píše mezera. Fyzikální jednotky se nepíší kurzívou. Proměnné se sice kurzívou správně píší, nicméně dolní indexy již ne. Proměnné v textu (nikoliv v rovnici) by měly být také kurzívou, takto je proměnná jednou kurzívou, podruhé ne. Na tato základní pravidla není v práci vůbec dbáno. Zenerova dioda se píše s velkým "Z" podle vlastního jména fyzika. Pojem "zoblerov filter" mi není znám, stačilo ponechat správné označení "Boucherotův člen". Časová konstanta daná hodnotami RC článku se označuje řeckým písmenem "tau", použití označení "T" je nevhodné a zavádějící (viz rovnice 4.15). Grafické výstupy a schémata nejsou příliš dobře zpracovány, jde pouze o printscreeny ze simulačního programu. V práci vidím patrně nějaké neaktualizované pozůstatky ze semestrálního projektu, například v závěru práce. Byl představen funkční vzorek zesilovače, na kterém bylo provedeno měření. Student zařízení sestavil podle všeho sám, což hodnotím velice kladně. Je zřejmé, že student problematice zřejmě rozumí a baví ho. Mohlo být popsáno, jak proběhl návrh konstrukce, o tom není žádná zmínka. Zadání bylo sice celkově splněno, nicméně mimo simulací chybí i grafické zobrazení charakteristik. Vzhledem k tomu, že student na svém projektu pracoval 2 roky, spousta nedostatků mohlo být doplněno. Práci doporučuji k obhajobě, na základě výše zmíněných více či méně závažných nedostatků jsem však nucen udělit nízké hodnocení D/60 bodů a dávám studentovi prostor, aby některé výtky napravil a odprezentoval při obhajobě formou odpovědi na nabízené otázky.
eVSKP id 159093