MLČOCH, A. Tepelný průtokoměr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem práce byl návrh a realizace tepelného průtokoměru pro měření průtoku kapalin. Práce navazovala na experimenty provedené dříve v rámci bakalářského projektu. Hlavní snahou bylo vzájemně verifikovat analytické a simulační modely s daty z reálného experimentu a stanovit možnosti pro zvýšení rozsahu komerčně dostupného čidla. Na zadání student pracoval velmi iniciativně a usilovně. Na pravidelné konzultace chodil připravený, prokázal schopnost koncepčního přístupu jak při práci s literaturou, tak i při samotné realizaci a ověření elektroniky snímače. Bohužel se nepodařilo nově navržený snímač ve spolupráci s externí firmou včas realizovat, a ne jeho zaviněním tak nedošlo k finálnímu ověření navržených úprav. Zadání práce považuji za splněné v celém rozsahu a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce pana Bc. Mlčocha, která navazuje na jeho bakalářskou práci, se věnuje tepelným průtokoměrům, konkrétně anemometrům. Zadání práce řadím mezi náročnější, protože obsahuje proměření parametrů současného anemometru, který byl vytvořen v rámci bakalářské práce studenta, a srovnání naměřených výsledků s MKP analýzou. Z těchto podkladů poté diplomant navrhuje SW a HW změny pro nový snímač. Práce má rozsah 71 stran textu a je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola obsahuje teoretický rozbor a splňuje tak první bod zadání. Druhá kapitola obsahuje úpravu Kingovy rovnice dle experimentálně naměřených dat, čímž se z velké části splní bod dva, který je, trochu zvláštně, dokončen až v kapitole 6 obsahující MKP analýzu. Třetí kapitola obsahuje identifikaci a návrh regulace teploty, je zde tedy splněn další bod zadání. Kapitola 4 obsahuje provedená měření existujícího anemometru, čímž je splněn čtvrtý bod zadání. Poslední bod zadání je splněn v kapitole 5, kde je uveden výpočet nejistot měření. V poslední, sedmé, kapitole je řešen návrh nového snímače na základě dříve provedených závěrů. Bohužel se z této kapitoly čtenář nic nedozví o aktuálním stavu tohoto snímače. Není tedy jasné, jestli je zkompletován, či dokonce funkční. V praktické části student prokazuje technický přístup a inženýrské znalosti. Například, kdy provede měření konkrétního parametru, podívá se na výsledky a poté navrhne úpravu měření tak, aby jej lépe proměřil, nebo při návrhu způsobu měření některých parametrů, například časové konstanty teploměru při PWM buzení. Po formální stránce je práce velmi dobrá, s minimem překlepů a jiných formálních chyb, nicméně literatura, ač je číslovaná, není řazena dle výskytu v textu. Samotný text práce je hůře čtivý a občas obtížně pochopitelný, ale to jsou, společně s chybějící informací o osudu nového snímače, mé jediné výtky k této práci. Celkově je práce velmi nadprůměrná. Diplomant rozhodně prokázal inženýrské schopnosti. Hodnotím A/95 bodů.
eVSKP id 142580