MOLVA, V. Hodnocení vlivu chelatačních činidel na vlastnosti fosforečnanových povlaků na hořčíkové slitině AZ31 připravených hydrotermální cestou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Buchtík, Martin

Bakalářská práce studenta Vojtěcha Molvy se věnuje problematice hodnocení vlivu chelatačních činidel na vlastnosti fosforečnanových povlaků na hořčíkové slitině AZ31 připravených hydrotermální cestou. Student v průběhu zpracování své závěrečné práce, ať už se jedná o práci v laboratoři, tak i během zpracování výsledků přistupoval ke své práci velmi zodpovědně, svědomitě a vykazoval velmi dobré kvality. Z pohledu vedoucího práce tak splnil všechny cíle předkládané bakalářské práce. V teoretické části je dostatečně popsána problematika hořčíku a jeho slitin z pohledu biomateriálů, je zde pojednáno o povrchových úpravách těchto materiálů, kdy se student zaměřil a podrobně rozvedl téma povlaků na bázi vápenatých fosfátů. Teoretická část je zakončena rešerší. Je evidentní, že student využil dostatečné množství dostupných zdrojů a publikací k popisu obecných charakteristik daného tématu. Co se týče praktického vystupování v laboratoři a pracích na experimentální části, student prokázal, že je schopen samostatně provést komplexní přípravu vzorků a v rámci svých možností následně tyto vzorky charakterizovat. Prokázal, že je schopen samostatně zpracovávat data, naměřené výsledky a má schopnost získání a zpracování dostupných publikací pro řešení diskuze dané problematiky. Souhrnné postupy i výsledky zahrnuté v experimentální části jsou srozumitelně formulovány, detailně popsány a logicky členěny. Bakalářská práce svým obsahem splňuje všechny náležitosti a student prokázal, že je schopen řešit odbornou problematiku. Na základě výše uvedeného hodnotím bakalářskou práci studenta Vojtěcha Molvy stupněm A a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Doskočil, Leoš

Autor sledoval vliv chelatačních činidel na hydrotermální přípravu CaP povlaků na AZ31, které byly následně podrobeny povrchové analýze a korozním testům v 0,15 M NaCl. Teoretická část ukazuje, že autor se důkladně seznámil s problematikou řešeného tématu. V textu se často vyskytují typografické překlepy (např. zanedbání dolních nebo horních indexů u chemických vzorců). Není referentní elektroda, ale referenční (taktéž nepoužíváme spojení referentní roztok, vzorek apod.). Experimentální část je velmi rozsáhlá a svědčí o velkém množství práce. Její těžiště leží v přípravě CaP povlaků a jejich povrchové analýze pomocí SEM-EDS. Domnívám se, že zanedbání koncentrace hořčíku pro termodynamické výpočty je do jisté míry diskutabilní – zvláště v případě počátečního kyselého pH (pH 5), viz Pourbaixův diagram Mg. U hodnot EDS analýz není explicitně uvedeno, o jaké poměry se jedná (at.%, nebo hm.%). Schází atomové poměry (např. Ca/P, O/P apod.) pro jednotlivé povlaky, aby bylo možné lépe odhadnout možnou formu fosforečnanů. Je škoda, že termodynamické předpoklady nemohly být z technických důvodů konfrontovány s XRD analýzou, jak bylo původně zamýšleno. Druhá část experimentální práce, která se věnovala korozním zkouškám vybraných CaP povlaků, je výrazně slabší. Autor tvrdí, že pouze u jednoho vzorku se OCP ustálilo až po 2500 s, ale není tomu tak. V případě citronové kyseliny (5mM, pH 5) lze pozorovat podobný průběh. Schází mi propojení korozních výsledků s SEM-EDS analýzou, která by mohla z větší části vysvětlit korozní chování vzorků. Tento nedostatek způsobuje dojem dvou vzájemně izolovaných experimentálních okruhů. Obrázek 38 nepatří do kapitoly Závěr, ale do diskuze.

eVSKP id 143944