TKADLEC, P. Elektromechanický zámek dveří s biometrickou čtečkou a NFC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadáním bakalářské práce bylo navrhnout elektromechanický zámek s využitím biometrické čtečky a NFC. Součástí zadání byla rešerše a průzkum trhu. Následoval výběr komponent a MCU. Student v první části práce pravidelně konzultoval, v pozdější fázi – implementace sw již průběžně nepracoval, ale dle textové části práci dokončil. Bohužel mi v práci chybí zapojení celého řídicího systému, bloková schémata a fotky realizace. Předpokládám, že tyto věci student ukáže při obhajobě své bakalářské práce. Rozsah práce je na spodní hranici doporučeného rozsahu. Práce je dobře strukturovaná a odpovídá postupu vypracování praktické části. Kladně hodnotím kapitolu výtahu z norem, kde se student nastudoval problematiku a dobře popsal. Je však škoda, že nikde nediskutoval, jaké normy splňuje jeho navržený koncept. Po domluvě nebyl kupován zámek a úloha byla koncipována jako demonstrační – rozsvícení diody signalizuje signál do elektromotorického zámku pro otvírání. Text práce obsahuje překlepy a sémantické chyby. Od kapitoly 7 dále jsou všechny kapitoly příliš stručné. Z práce je zjevné, že kompletace celé práce byla na poslední chvíli o čemž vypovídají i konzultace se studentem. Přes uvedené nedostatky však student splnil zadání a jeho práci hodnotím 50 body – E.
Cílem práce bylo vytvořit prototyp elektromechanického zámku využívajícího technologii NFC a také biometrii. Zadání jako takové bylo nepochybně poměrně náročné a ambiciózní. Úvodní kapitola seznamuje čtenáře s historickými počátky mechanického zabezpečení a se základní terminologií. Tato kapitola je rozsahem, obsahem a z větší části i formou přiměřená bakalářské práci. V kapitole 2 autor velmi stručně shrnuje situaci na národním trhu a v kapitole 3 diskutuje relevantní normu ČSN EN 14846 (Požadavky a zkušební metody pro elektromechanicky ovládané zámky a zapadací plechy) a některé z ní vyplývající požadavky a také ČSN EN 179, ČSN EN 1125 a ČSN EN 13637, které definují požadavky na nouzové a panikové dveřní uzávěry a únikové systémy. Je škoda, že autor jako výsledek studia norem do práce neuvedl nějaké konkrétní závěry a požadavky, které by definovaly jaké si autor klade za cíl dosáhnout parametry budoucího produktu. V kapitole 4 autor čtenáře seznamuje s vybranými principy snímání, které jsou využívány pro biometrické čtečky, autor se soustředí na principy relevantní pro biometrické čtečky prstů a diskutuje výběr vhodného modulu čtečky. V následující kapitole se autor stručně věnuje technologii NFC a realizaci NFC subsystému. Na základě skutečnosti, že délka vlny je na frekvenci 13,56 MHz cca 22 metrů autor navrhuje dvě varianty řešení antény: “rozmístění cívek s dostatečným počtem závitů po obvodu zárubní dveří“ nebo „vytvoření dostatečně výkonné cívky, která by se nalepila mezi výplň a desku dveří“. Autor bohužel blíže neupřesňuje čeho se tím pokouší dosáhnout a proč nelze použít běžné relativně malé antény. Koncepce je naznačena až na obrázku 7.1 kde zřejmě předpokládá, že součástí instalace zámku budou stavební úpravy pro instalaci antény po obvodu dveří, což je řešení poněkud netradiční. V další části autor navrhuje použít řídicí jednotku na bázi ESP32, aniž by jakkoliv stanovil požadavky, které na budoucí řídicí jednotku klade. Následně autor dokumentuje návrh a implementaci jednoduchého programového řešení. Odevzdané zdrojové kódy jsou čitelné, nicméně komentáře by mohly být četnější a především psané formálně neutrální formou tak, jak je obvyklé u komentářů, které jsou určené cizím osobám. V závěru práce (kapitola 9.2 Demonstrace) autor zmiňuje, že chování implementovaného programu (bez vysvětlení důvodu) neodpovídá návrhu, který popsal v kapitole 8. V kapitole 10 autor dokumentuje nepříliš systematickou a poněkud zmatečnou rozvahu nad dosaženou a také dosažitelnou mírou zabezpečení. Práce jako celek působí poněkud povrchním dojmem, autor si zvolil velmi ambiciózní cíl, avšak během řešení práce nepronikl do hloubky asi v žádní z jím dotčených oblastí. Práce je tak jako celek podprůměrná a nepříliš kvalitní po formální i odborné stránce, byť první kapitoly naznačují potenciálně lepší dojem. Práci hodnotím jako dostatečnou a věřím, že během obhajoby autor bude demonstrovat funkčnost implementovaného řešení buď na realizovaném vzorku nebo případně jako videoklip.
eVSKP id 126924