GABRYS, D. Přenosová soustava ČR po roce 2040 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Diplomová práce studenta Dominika Gabryse měla především za cíl zmapovat možnosti open source softwaru (FOSS) pro řešení ustálených, popřípadě kvazi stacionárních dějů v přenosových a distribučních sítích. Možnosti nasazení FOSS se poté mělo ověřit na konkrétním příkladu chodu přenosové soustavy ČR po roce 2040, kdy se předpokládá výraznějších změn ve zdrojové základně - ukončení provozu velkých uhelných bloků. Tyto cíle však v práci nevymezil. Student v úvodu práce popsal důvody, které vedou k odklonu od uhelné energetiky napříč Evropou. Poté se věnuje možnostem FOSS, které jsou dostupné na trhu, jejich vlastnosti a zevrubně popisuje funkcionalitu. Tato kapitola by mohla být zpracována pečlivěji. Oceňuji konkrétní výběr (PandaPower v prostředí jazyku Python) a konkrétní příklad scriptu, který je jistým návodem pro práci se softwarem. Student přistoupil k tomuto řešení, protože se chtěl vyhnout detailnímu popisu (i kvůli rozsahu a vnitrofiremním údajům) PS ČR. Jednotlivé scénáře, které student vybral, se odvolávají na milníky při odpojování nebo připojování nových zdrojů. Interpretace výsledků by mohla být hlubší. Zároveň se odvolává na jiné studie, vůči kterým se vymezuje a porovnává výsledky. Je pravdou, že bez přesných údajů je komparace obtížná (zejména ke studii ČEPS). Ale jisté výsledky naznačuje a přináší pohled na přenosovou soustavu bez velkých uhelných zdrojů. Otázku intermitentních zdrojů student označuje za problematickou, protože většina těchto zdrojů je zapojena do distribuční soustavy, nikoliv přenosové, a proto jejich výkonový příspěvek je čistě hypotetický a těžko předvídatelný. Práce obsahuje řadu překlepů, v textu se objevují celé věty v angličtině, bez jakéhokoliv slovního komentáře/překladu. Seznam zkratek i symbolů není, ale v textu jsou vysvětleny, což považuji za důležité. Závěrem lze konstatovat, že se student musel vypořádat kompletně s novým SW prostředím, ukázal příklad řešení ve FOSS. Práce se může stát návodem pro základní práci v PandaPower. Student pracoval samostatně, konzultoval a účastnil se předepsaných diplomových seminářů, ve kterých prezentoval postupné výsledky. Hodnotím stupněm B - 80 bodů.
Diplomová práce Bc. Gabryse se zabývá problematikou modelování rozvoje přenosové soustavy pomocí otevřeného softwaru. Vlastní část práce je členěna do pouhých 3 kapitol. V první autor nejprve mapuje predikovaný vývoj ES ČR, ve druhé porovnává jednotlivá softwarová řešení spolu s popisem zvoleného softwaru Pandapower a v poslední kapitole se autor zabývá samotnou simulací budoucí přenosové soustavy v ČR. Hlavním přínosem práce je zmapování možností softwaru Pandapower, který může být využitelný pro další simulace. Celkově lze zhodnotit, že zadání práce bylo splněno. K samotnému zpracování mám několik připomínek. Předně na žádném místě v práci nejsou vymezeny cíle, tudíž autor vůbec nedefinuje, o co se snaží. Nelze tak v závěru tvrdit „Další cíl práce byl splněn“ a je těžké objektivně posoudit, zda autor dosáhl toho, co si na začátku vytyčil. Po jazykové stránce se v práci vyskytuje množství gramatických chyb, překlepů, neobratných spojení, chyb v interpunkci a je nadužíváno anglických výrazů či anglicismů. Jazyková stránka práce ve mně budí dojem, že si po sobě text autor pečlivě nepřečetl a že práce měla být psána anglicky, čímž by se autor vyhnul anglicismům a kostrbatě přeloženým spojením. Pokud se slovesa vztahují k autorovi nebo ke čtenáři, mělo by se použít neosobního vyjádření, plurál na řadě míst v práci působí nemístně. Srozumitelnosti textu také nepomáhá nedbalé používání zkratek, které často nejsou vysvětleny a jejichž kompletní seznam práce neobsahuje. Na některé obrázky v textu vůbec není odkázáno a působí tak nadbytečným dojmem. Po odborné stránce shledávám první kapitolu jako vhodně provedenou rešerši problematiky, jsou použity relevantní zdroje. Druhá kapitola působí dojmem, že autor si už vybral software Pandapower a obhajuje si, že tak učinil. V práci by měl být výběr lépe zdůvodněn, a to i s ohledem na řešený případ. Tab. 2.3 je chybně řazena až v sekci 2.3, patří nepochybně do 2.2. Popis samotného prostředí Pandapower je ucházející, tvorba kódu je také popsána, možná by bylo vhodné doplnit (resp. vysvětlit) obecnou syntaxi, podle které by uživatel mohl zadat jednotlivé prvky. Poslední kapitola je vhodně zpracovaná, je popsán autorův přístup k řešení problematiky a jsou představeny dosažené výsledky, které určitě mohly být více analyzovány. Vyzdvihuji, že autor řešil také problematiku řízení napětí v soustavě. U Tab. 3.2, 3.3 a 3.4 považuji za nadbytečné uvádět napětí i v kV. Celkově lze zhodnotit, že práce je zajímavá a přínosná, nicméně dojem z ní kazí množství formálních nedostatků a dosažené výsledky by si zasloužily lepší prezentaci. Práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím 72 bodů/C.
eVSKP id 124088