ĎURIŠ, A. Simulace distribuovaných systémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Matoušek, Radomil

Diplomová práce se zabývá modelováním a simulací distribuovaných systémů pomocí Petriho sítí. Autor nastudoval do hloubky problematiku některých typů distribuovaných systémů a stochastickou diskrétní simulaci Petriho sítě. Po uvážení více možností, zvolil diplomant implementaci pomocí knihovny PetNetSim, která byla vyvinuta na ÚAI současným doktorandem Ing. Dobrovským. Rovněž je vhodné zdůraznit, že při řešení práce přispěl k odhalení chyb a vývoji této knihovny, která nebyla dosud testována pro větší sítě. Tyto větší sítě se vytváří parametricky programově z menších podsítí, což vede k lepší parametrizaci simulace. Grafické rozhraní simulátoru je využíváno pouze pro demonstraci funkcí podsítě. Konkrétně je zkoumáno chování distribuované webové aplikace a grid computing systému BOINC v několika scénářích. Zde autor prokazuje prakticky schopnost modelovat podstatné chování systému pomocí stochastické Petriho sítě. Souhrnně konstatuji, že předložená práce splnila očekávání školitele a naplnila cíle zadání. Práci hodnotím A/výborně a navrhuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Šeda, Miloš

Diplomová práce Antona Ďuriše se zaměřuje na využití Petriho sítí k návrhu distribuovaných systémů a jejich realizaci s využitím funckionalit knihovny PetNetSim. V úvodních kapitolách diplomant shrnuje problematiku distribuovaných výpočtů, běžících na různých hardwarových zařízeních nebo softwarových procesech, rozebírá důležité vlastnosti jako škálovatelnost a odolnost při výpadcích v závislosti na architektuře. I když distribuované systémy jsou již používány desítky let, autor na příkladu „všudypřítomných“ výpočetních systémů, kam patří mobilní a senzorové sítě, ukazuje jejich neustále rostoucí význam v současnosti. Protože důležitou vlastností distribuovaného výpočtu je paralelismus, synchronizace a komunikace mezi počítači a/nebo procesy, diplomant se zaměřil na použití Petriho sítí, které v 5. kapitole názorně představil přehlednými obrázky i matematicky formalizovaným zápisem a uvedl klasifikaci různých typů Petriho sítí. V praktické části se diplomant zaměřil na knihovnu PetNetSim, napsanou v jazyce Python, která pokrývá všechny potřebné typy Petriho sítí, disponuje grafickým editorem a zajišťuje komunikaci ve formátu json, a s její podporou implementoval horizontálně škálovanou webovou aplikaci s distribuovanou databází. V konfiguraci s několika servery technikou round robin zajišťuje rovnoměrné rozdělení požadavků. Dalším praktickým výstupem je implementace distribuovaného systému, který plánuje vědeckotechnické výpočty na počítače podle nároků na výpočetní výkon. Text má výbornou grafickou úpravu, autor zaváděné pojmy zvýrazňuje kurzívou, využívá poznámky pod čarou, odlišná záhlaví na lichých a sudých stranách záhlaví (v LaTeXu by se však mohla snadno nastavit ve vztahu k názvům kapitol a podkapitol). Jazykovou úroveň slovenského textu nemohu posoudit, nicméně je zřejmé, že např. na str. 55 ve spojení „do petriho siete“ má být „… Petriho …“ a ve větě „Požiadavky ktoré ostali ve fronte čakajúcich požiadavek se nespracujú“ chybí 2 čárky oddělující vnořenou vedlejší větu „ktoré ostali ve fronte čakajúcich požiadavek“. Z odborného hlediska je práce však na vysoké úrovni a přínosná a má potenciál v pokračování v případném doktorském studiu. Otázky k obhajobě: 1. Je vhodné použít distribuovaný výpočet pro úlohy s exponenciálně rostoucí časovou složitosti v závislosti na počtu vstupů n (např. O(n!), O(2^n)), anebo se stačí omezit na výpočet některou ze stochastických heuristických metod na jednom počítači a v jednom procesu? 2. Jakou architekturu distribuovaného systému byste doporučil s ohledem na odolnost proti chybám při distribuovaných transakcích?

eVSKP id 131914