HARTMAN, T. Spektroskopická analýza elektrického oblouku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Autor práce měl za úkol nastudovat a porovnat spektroskopické metody pro diagnostiku plazmatu elektrického oblouku, vybrat vhodnou metodu a touto metodou zjistit časově rozlišený vývoj složení a teploty plazmatu uvnitř sériově vyráběného stykače. Student Tadeáš Hartman během vypracování svojí bakalářské práce splnil všechny body zadání. Měření a výroba přípravku probíhala za asistence vedoucího práce. Výpočty a tvorbu vlastního dokumentu provedl student samostatně s občasnými konzultacemi s vedoucím práce. Při práci používal odbornou literaturu, kterou citoval. Zvláště pozitivně hodnotím kvalitu práce s velkými objemy dat a provádění výpočtů. Jako minoritní připomínku uvádím používání ženského rodu u plazmatu, které jako takové je rodu středního. Dále práce obsahuje několik faktických nepřesností a informací, které nejsou k tématu příliš relevantní. Tuto skutečnost však hodnotím jako nepříliš podstatnou, protože nemá vliv na kvalitu praktického výstupu práce, který bude dále sloužit pro vývojové a publikační aktivity. Je nutno také zmínit, že na bakalářském stupni studia není příliš mnoho předmětů zaměřených na kvantovou fyziku a optiku, což musel student dostudovat. Odevzdaná práce je logicky i graficky dobře uspořádána a splňuje požadavky na formální úroveň bakalářské práce. Práci hodnotím velmi dobře B (80 b) a doporučuji ji k obhajobě.
Předložená bakalářská práce s názvem "Spektroskopická analýza elektrického oblouku" se zabývá jak teorií spektroskopických měření, tak experimentálním provedením a vyhodnocením dvou konkrétních případů. Práce je po formální stránce zpracována velmi dobře. Dělení textu do jednotlivých kapitol a podkapitol je přehledné a na sebe vzájemně logicky navazující. Typografická úprava dokumentu je na dobré úrovni bez vážnějších nedostatků. Přesto mám několik drobnějších výtek k formální stránce textu. Na straně 18 došlo k zalomení řádku mezi veličinou a její jednotkou. Popisky os v grafech jsou příliš malé. Obvykle bývá vhodné volit velikost fontu tak, aby přibližně odpovídala velikosti použité ve zbytku textu. Poslední drobná výtka se pak týká zbytečně velkého množství grafů. Například na stranách 41 až 46 je v mnoha grafech zachycen časový vývoj optických spekter v čase od 0,4ms do 6ms. Bylo by vhodnější tyto grafy sloučit do jednoho, případně uvést pouze několik významných příkladů. Po obsahové stránce je úroveň předložené práce poněkud slabší. V první části své bakalářské práce popisuje student teorii elektrických výbojů a spektroskopické analýzy. Tato část obsahuje velké množství nepřesností, které v důsledku mohou vést ke špatnému pochopení textu. Například student na mnoha místech píše o plazmě místo o plazmatu, nebo zaměňuje pojmy viditelná oblast spektra a optická oblast spektra. Jisté nedostatky a nepřesnosti lze nalézt i ve druhé části práce, která se zabývá experimentálním provedením spektroskopických měření a jejich vyhodnocením. Například identifikované atomární čáry jsou proloženy Gaussovou funkcí, ale jejich intenzita (integrál této Gaussovy funkce) je počítána numericky pomocí obdélníkové metody i když ji lze spočítat přesně analyticky. Student také příliš neřeší významné rozdíly mezi průběhy teplot zjištěné různými metodami. Přejde je obecným odkazem na nepřesnosti počítání relativních intenzit a chyby proložení přímkou. V práci by bylo vhodné ke druhému bodu zadání zpracovat i přehled odhadovaných přesností jednotlivých metod. Na druhé straně je nutné přihlédnout k faktu, že se jedná o velmi náročnou oblast, se kterou neměl student v průběhu předchozího studia příliš možností se přímo seznámit. Byl tak nucen nastudovat značné množství informací z odborné literatury, jejíž seznam uvádí v závěrečné části práce. Drobné nepřesnosti, či nedostatky lze proto v této práci částečně tolerovat. Student s drobnými výhradami splnil všechny body zadání. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím 70 body.
eVSKP id 117459