SZYMANIK, M. Prediktivní řízení pohonu s lineárním motorem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce řeší téma, které je poměrně obtížné a poskytuje velký potenciál pro dosažení nových výsledků. Práce je dobře uspořádána, přičemž její rozsah je spíše na dolní hranici očekávaného rozsahu. Většina textu práce však pojednává o obecné problematice lineárních pohonů a MPC, přičemž je relativně malá část práce je věnována vlastním činnostem a výsledkům diplomanta. Úvodní části práce komentují i postupy, které následně nejsou v práci využity. Ačkoli práce na první pohled působí dobrou grafickou úpravou, je třeba vytknout zbytečné přejímání i poměrně jednoduchých obrázků (např. zobrazení omezení v MPC) a schémat. Větším problémem je pak jazyková stránka, kdy práce obsahuje řadu překlepů a podivných formulací, místy působí i jako nepříliš povedený strojový překlad z angličtiny. Diplomant využil široké spektrum literárních zdrojů, což je jistě pro řešení komplexní problematiky přínosné. Celkově ale práce trpí nadměrným přejímáním výsledků jiných prací. I když i samotná kombinace existujících postupů vyžaduje určitý tvůrčí přístup, nemělo by se jednat o převládající metodiku práce. Student využíval pravidelných konzultací. I když projevoval velký zájem o práci na daném tématu, realizované aktivity byly většinou založeny jen na realizaci doporučení vedoucího diplomové práce. To bylo patrně důvodem relativně pomalého postupu řešení, což spolu s komplikacemi spojenými s numerickou nestabilitou simulací vedlo k nedostatku času potřebného pro dokončení všech nutných aktivit. I když se podařilo získat dílčí poznatky o chování MPC v dané úloze, je praktická použitelnost dosaženého řešení spíše omezená.
Téma závěrečné práce pana Szymanika lze považovat za náročné a při správném provedení by rozhodně prokázalo studentovy inženýrské schopnosti. Zde o tom bohužel nejsem přesvědčen. Práce má od úvodu po závěr 53 stran a jedním ze stěžejních nedostatků je naprostá absence jakékoliv koherence textu. Student přeskakuje z tématu na téma, a to nejenom v rámci dílčích kapitol, ale také v práci samotné. Myšlenka, se kterou měla být práce psána, se špatně hledá, a to i kvůli obrovským formálním nedostatkům. Mezi ty například patří, že práce oplývá příčestími trpnými, přestože je autor neumí používat, např. „Lineární synchronní motory jsou rozdělené ještě podle toho, jak jsou vyrobeny.“ Některé pravopisné chyby pak působí úsměvně – "Z mechanického hlediska model se třemi vYnutími vyjádříme pouze na dvou vInutích." Je tedy patrné, že si student po sobě práci ani jednou nepřečetl, což dokazuje i například i špatné odkazování rovnice na straně 25 Z formálního hlediska bych ještě vytkl použití rastrové grafiky v přehledovém diagramu lineárních pohonů a vložení kusů kódu jako obrázků bez odpovídajícího označení. Obsahová stránka na mě působí jako kompilát dvou prací uvedených jako zdroje [4] a [15]. Student v práci nepředvedl žádný svůj individuální přínos. Dokonce i konstanty regulátorů pro vektorové řízení převzal z práce [4]. Problém však spočívá v tom, že regulační smyčka v dané práci cílila na přesné řízení polohy, což způsobuje kmitavější průběh rychlosti. Návrh prediktivního regulátoru vychází z práce [15] a využívá takzvaný explicitní prediktivní regulátor, důvod volby není nikde uveden. Už ve své podstatě se tento přístup jeví problematický vzhledem k závislosti indukčností na proudech. Stejně tak síla, která se vyskytuje v diferenciální rovnici rychlosti, je časově variantní, už jen kvůli probírané problematice tření. V prezentovaných výsledcích vidím problém v tom, že neukazují dostatečně přínosy prediktivního řízení, jelikož regulátory nepracují na hranici omezení. Srovnání s vektorovým řízením je pak špatné, jelikož je provedeno se smyčkou, jejíž cíl řízení byl odlišný. Poslední graf pak nemůže ukazovat spotřebovanou energii, z důvodu špatně naimplementovaného výpočtu. Závěrem bych se chtěl ještě vyjádřit k jednotlivým bodům zadání. První bod nepovažuju za dostatečně splněný, jelikož student neustále zaměňuje termíny z oblasti rotačních motorů a lineárních pohonů – moment a síla, rychlost a otáčky. V druhém bodu zadání shledávám také nedostatky, protože kdyby se student dostatečně seznámil s metodou MPC, tak vhodně zvolí experimenty tak, aby ukázal přednosti prediktivního řízení, což se pojí se třetím bodem – experiment byl navržen, ale špatně. Čtvrtý bod nepovažuju za splněný, jelikož nebyla verifikace modelu provedena na reálných datech. Pátý a šestý bod považuji za částečně splněný, ale s výhradami, které jsem zmínil již dříve. Z důvodu výše uvedených nedostatků nemohu práci doporučit k obhajobě a navrhuji známku F.
eVSKP id 160025