HODERMARSKY, J. Automatizované zpracování záznamů síťových služeb v OS Linux [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem práce byl návrh a realizace aplikace umožňující průběžné sledování záznamů síťových služeb v OS Linux. Aplikace měla být koncipována univerzálně pro různé služby, měla být schopna detekovat anomálie a automatizovaně na ně reagovat. Dohled systému měl být poté implementován textovou a webovou službou. Během řešení práce student pracoval samostatně a pravidelně konzultoval dosažené výsledky a diskuzoval další postup práce. Stanovené cíle práce student bez výhrad splnil, nad rámec zadání implementoval i další funkcionalitu. Jako programovací jazyk pro celou aplikaci byl použit Python, aplikace je funkční, což bylo ověřeno na vzorových log souborech. Součástí řešení je vzorová konfigurace pro služby SSH, Apache, Postfix a Dovecot. Text práce je zpracován výborně, bez přílišného výskytu pravopisných a typografických chyb. Kladně hodnotím přínosný úvod s pečlivě zpracovaným přehledem existujících řešení a popisem legislativního kontextu. Práce s literaturou a výběr informačních zdrojů je v pořádku a je zřejmé, že autor se v problematice dostatečně zorientoval. Dle mého názoru snadnou čitelnost technického textu kazí místy zbytečné používání přejatých slov. Rád bych vyzdvyhnul autorovu snahu prozkoumat existující řešení a implementovat přínosné funkce. Po doplnění uživatelské dokumentace je nástroj dobře publikovatelný a přínosný. Práci proto považuji za vynikající a doporučuji ji k obhajobě.
Zadání práce považuji za ne zcela splněné. Postrádám část, která by řešila pokusy o vyčerpání prostředků dané služby. Úvod práce představuje spíše rozšířenou anotaci daného textu. V textu jsou občas velmi zvláštní až nevhodné formulace. Významná část textu není psána technickým jazykem a autor využívá obrovské množství cizích slov, který snižuje jeho čitelnost a bez kterých by se text v řadě případů obešel. V některých případech jsou v práci uvedena i nepodložená tvrzení (viz str. 13 – „… vznikne sotva v polovině všech případů…“). Autor velmi hojně cituje jinou diplomovou práci [22], což není možné považovat za nejvhodnější zdroj pro teoretický úvod. Z formálního hlediska je v práci poměrně dost překlepů či jazykových chyb. V práci postrádám obrázky, grafická znázornění či vývojové diagramy, popisující vytvořené kódy a především objasňující přehledně vztahy mezi jednotlivými komponentami systému a také vnitřní stavy fungování software. Pořadí kapitol a řešených problémů nepovažuji za příliš vhodné. Např. kapitola popisující pravidla detekce vybraných služeb není vhodné popisovat až po popisu uživatelského prostředí, které není primárním cílem práce. Pravidla pro detekci považuji za velmi jednoduchá, postihující jen velmi omezené množství případů. Kapitola 7, popisující tuto část, je poměrně krátká, přitom by měla být hlavním přínosem. V kapitole 9 jsou navržena opatření, která by pomohla dané řešení v budoucnu vylepšit. Tyto položky se nejeví jako složité a dle mého názoru mohly být klidně implementovány již v rámci Bc. práce. Také není zcela jasné, kolik procent kódu student sám vytvořil. Za významnou výhradu pak považuji, že autor neprezentuje v práci žádnou verifikaci funkčnosti kódů či výsledky ověření na praktických příkladech. Vzhledem k výše uvedenému uděluji hodnocení D/65.
eVSKP id 118085