SVOBODA, J. Bezdrátové spoje pro metropolitní sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Šporik, Jan

Bc. Jan Svoboda se v rámci své diplomové práce zabýval bezdrátovými spoji s přenosovými rychlostmi nad 1 Gbit/s. Student splnil všechny body zadání. V teoretické části popsal možná komerčně dostupná řešení a provedl teoretický rozbor daných technologií. Kapitola 5.2 se mi nejeví jako potřebná pro praktickou část práce. Student dále provedl komparativní analýzu bezdrátových technologií s vláknovou optikou zaměřenou na finanční náročnost a na dosah dané technologie. Zde student uvádí vždy jen jednoho zástupce dané technologie (mikrovlnné spoje, bezvláknové optické spoje, vláknová optika), což bych studentovi vytknul. U technologie FSO bylo možné udělat studii více dostupných modelů, která by zahrnovala i model podporující přenosovou rychlost 10 Gbit/s. Výhrady mám i k výčtu parametrů dostupných řešení, kdy student uvádí nepotřebné údaje, ze kterých plyne neúplný seznam použitých zkratek (viz. SFP, ATPC, atd.). Tato část práce vypadá, že student neuvažoval, které parametry jsou klíčové pro řešení zadání. Jelikož zde dochází ke změně formy zápisu jednotek veličin, považuji tuto část práce za špatně citovanou ze zdroje [13]. V praktické části student prostudoval potřebnou teorii a v programu MATLAB napsal zdrojový kód, který plní všechny požadované body zadání. Bohužel student odevzdal jen zdrojový kód, nikoliv aplikaci, nezávislou na instalaci programu MATLAB. Zdrojový kód spouští v programu MATLAB uživatelské rozhraní sloužící pro výpočet dosahu daných technologii na základě zadaných parametrů. Toho využil student pro porovnání daných technologii s ohledem na vliv povětrnostních podmínek. U technologie FSO byl zanedbán útlum daný geometrickými ztrátami, který má značný vliv na diskuzi dosahu této technologie. Student rozšířil práci o statistické údaje získané s ČHMÚ, které zpracoval a použil k posouzení vhodnosti nasazení technologie FSO. V práci je někdy nepřesné vyjadřování a také některé typografické chyby (např.: různý formát zápisu jednotek, různé formátování textu-zarovnání textu, různý formát tabulek-zarovnání textu, klíčová slova nejsou podle typografických pokynů). Při citování zdrojů dostupných z Internetu není uveden datum citace. Během řešení práce byl student aktivní, na práci soustředěně pracoval. Doporučil bych lépe prezentovat dosažené výsledky a pracovat s použitou literaturou.

Posudek oponenta

Tejkal, Vladimír

V úvodu práce jsou popsány mikrovlnné spoje, technologie WiMAX a optické bezdrátové spoje FSO. Popis kapitoly WiMAX nemá velký význam, protože páce má pojednávat o spojích s přenosovou rychlostí nad 1Gb/s. Mikrovlnné a FSO spoje jsou dostatečně rozebrány a porovnány s vláknovou optikou. V praktické části je vytvořena aplikace, která slouží k výpočtu útlumu pro optický bezdrátový a mikrovlnný spoj. V úvodu třetí kapitoly jsou uvedena pásma mikrovlnných spojů, ale už není řečeno, proč bylo pro další popis vybráno pásmo 70/80 GHz. V této části by mohly být uvedeny maximální dosažitelné přenosové rychlosti jednotlivých pásem. Student v práci používá různá označení pro bezdrátové spoje (FSO/OBS), to by mohlo sjednoceno. Kapitola o optických sítích obsahuje řadu nepřesností a nejasností. Je zde uvedeno, že nulová disperze se nachází na vlnové délce 1310 nm, ale už nepíše, pro jaký ty vlákna. Zdroje světla jsou uvedeny jen základní, není zde uvedený DFB (DistributedFeedBack) laser, který je v pasivních sítích hojně využíván. Dále je uvedeno, že pod aktivní optické sítě spadají standardy GPON a EPON, přičemž jsou to standardy pro pasivní optické sítě. UEPON je navíc uvedena chybná přenosová rychlost. Kapitola 6 přináší srovnání rozdílných technologií. Je zde uvedeno, že optické sítě se dostávají hůře do metropolitních sítí. Podle definice metropolitní sítě MAN v kapitole 2, se jedná o sítě ve vzdálenosti jednotky až stovky kilometrů. V tom případě mi není jasné, jaké jsou výhody bezdrátových spojů, které nejsou schopny pracovat ani na vzdálenosti desítek kilometrů. V praktické části jsou nejprve uvedeny vzorce použité pro výpočet v následně programované aplikaci. Za vzorci však chybí dosazení jednotek. Není jasné, jestli se dosazují základní jednotky, nebo jiné, které jsou použité v aplikaci. Při zadávání vstupních parametrů do aplikace se zadává vysílací výkon a citlivost v rozdílných jednotkách. Student to obhajuje tím, že v těchto rozdílných jednotkách jsou uváděny parametry i výrobci bezdrátových spojů. Nicméně by pro přehlednost bylo vhodné přepočítat hodnoty na stejnou jednotku. V aplikaci se musí zadávat parametr „Intenzita dešťových srážek“. Typické hodnoty jsou sice uvedeny Tab. 7.5, ale bez odpovídajícího odkazu na literaturu, takže není jasná správnost těchto hodnot. Všechny grafy získané ze simulací jsou přehledně popsány s odpovídajícími jednotkami a také v textu jsou tyto výsledky podrobně popsány. Z formálního hlediska působí rušivě střídavé zarovnání odstavů do bloku a vlevo. Různé zarovnání textu je dokonce použito i ve stejných odstavcích. V textu se objevují hodnoty a příslušné jednotky na dvou různých řádcích. V příloze je uvedena jedna tabulka, ale nevidím důvod, proč by nemohla být uvedena přímo v textu.

eVSKP id 40045