SOBOŇA, J. Interaktivní webová aplikace pro zobrazení srážkových map [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Webová aplikace vyvinutá studentem Jakubem Soboňou má formu prohlížeče dat pro již existující systém výpočtu srážek z provozních parametrů mikrovlnných spojů. Veškeré stanovené cíle bakalářské práce pokládám za splněné. Student se rozhodl pro psaní práce v anglickém jazyce, což považuji za velmi přínosné. Z formálního hlediska práce obsahuje malé nedostatky, na mnoha místech se např. vyskytuje záměna pomlčky za spojovník. V části popisující vlastní implementaci je obsaženo několik ukázek zdrojového kódu, které jsou někdy až zbytečně podrobné a místy dochází k rozložení kódu na více stran, což působí nepřehledným dojmem. Vhodnější by bylo zobecnění uvedeného kódu či jeho grafické znázornění. Obsažené diagramy jsou naproti tomu přehledné a na dobré grafické úrovni. Samotná vyvinutá aplikace zohledňuje aktuální trendy webového vývoje a k vývoji byly použity moderní technologie (Node.js, React). Aplikační backend i frontend jsou plně funkční a předpokládá se jejich další rozšiřování o nové funkce. Z hlediska zabezpečení aplikace na první pohled neobsahuje žádná potenciální bezpečnostní rizika. Velice kladně hodnotím studentův proaktivní přístup během celého semestru. Student pravidelně konzultoval řešenou problematiku a sám přicházel s možnými řešeními problémů, které se naskytly. Za výbornou považuji studentovu schopnost velmi rychlého osvojení si nových technologií, díky čemuž byl schopen provádět úpravy architektury a implementaci nových funkcí ve velmi krátkém čase. Vzhledem k výše uvedenému a vysoké využitelnosti vytvořené aplikace, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A – 95 bodů.
Student v rámci své bakalářské práce vytvořil webovou aplikaci pro zobrazení srážkových map s využitím dat z mikrovlnných spojů. Zadání práce je splněno. Práce studenta s literaturou je na dobré úrovni, polovina zdrojů je odborných a druhá polovina se týká knihoven a dokumentací k použitým frameworkům. Po formální stránce práce je nedostatkem použití spojovníků místo pomlček. V praktické části by bylo vhodnější uvádět více vysokoúrovňových schémat místo zdrojových kódů, přičemž ty by mohly být součástí příloh. Většina kódů jen ukazuje použití knihoven, takže pro vlastní realizaci zadání jsou tyto výpisy nadbytečné. Výpisy jsou také v některých případech nešťastně zalomené (výpis 4.6 a 4.7), právě tomu by se dalo zabránit přesunutím do příloh. Z implementačního hlediska není vhodné vytvářet databázové dotazy s použitím „SELECT *“, z důvodů náročnějších databázových transakcí, přičemž některé atributy obsažené v dotazu se ani nevyužívají, a proto je lepší vždy jejich výčet specifikovat. Dále jsou nevhodně definované přístupové údaje do databází přímo v kódu a na několika místech, namísto použití jednotného konfiguračního souboru a nastavení parametrů připojení pomocí environmentálních proměnných. Z výše uvedených poznatků práci celkově hodnotím 85/B.
eVSKP id 151077