SVATÍK, J. Funkční pěny s gradientem hustoty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Diplomant přistoupil k řešení tématu DP velmi odpovědně a experimentální program založil na podrobném studiu odborné literatury. Během práce na DP velmi efektivně využíval konzultace se školitelem a řídil se jeho doporučeními. Drobné nedostatky při zpracování výsledků a jejich interpretaci jsou dány jednak nezkušeností diplomanta s komplikovanou problematikou řešeného projektu a jednak časovým presem, do kterého se dostal v důsledku zpožděnému dodání zkušebních těles připravených metodou 3D tisku. Práce přes tyto nedostatky je výborná a doporučuju ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Juraje Svatíka na téma: Functional Foams with Density Gradient obsahuje základní teoretický vhled do tématu pěnových materiálů, jejich přípravy a charakterizace. Teoretická část práce obsahuje také stručný úvod do mechaniky a fyziky pěnových materiálů. Diplomová práce je dobře logicky členěna a obsahuje větší množství obrázků vhodně doplňující text. U některých vyobrazení je ale rozlišení obrázku natolik malé, že jsou obtížně čitelné, jako např. u fotografií pěn z optického mikroskopu, ze kterých není v tištěné verzi práce patrno prakticky nic. Krom tohoto grafického nedostatku je však práce dobře a homogenně formátována. Experimentální část diplomové práce je věnována přípravě pěnových materiálů s gradientní strukturou a jejich následné charakterizaci mechanických vlastností. Pro přípravu pěn byly zvoleny dvě zcela odlišné metody a to chemické napěňování nadouvadlem a 3D tisk. Odlišná geometrie a materiál připravených vzorků tj. nadouvadlem vypěněných válečků z PMMA a zkušebních tištěných trámečků z PLA neumožňuje přímo konfrontovat tyto dva přístupy k tvorbě gradientní struktury mezi sebou. Jako velké pozitivum diplomové práce lze chápat snahu využití teoretického modelu popisující mechanické vlastnosti pěnového materiálu pro konfrontaci s experimentálně získanými daty. Tento teoreticko-experimentální přístup dává diplomové práci „vědecký“ charakter. Mnohdy značná odchylka experimentálních závislostí od modelových je v práci dostatečně zdůvodněna. Předpoklady plynoucí z teoretické části o lepších mechanických vlastnostech gradientních pěn v porovnání s homogenními byly z větší části naplněny. Práci hodnotím celkovou známkou za A – výborně
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 112884