SEDLÁŘ, M. Kontrola průmyslové montáže pomocí kamery [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Zadání diplomové práce patřilo svým rozsahem mezi obtížnější. Student během plnění zadání diplomové práce nastudoval znalosti z oblasti počítačového zpracování obrazu a průmyslových kamerových inspekčních systémů. Diplomant získal i praktické zkušenosti z průmyslu, kde se podobnou problematikou dále zabývá. Práci věnoval dostatečné množství času. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval v průběhu celého studia. Všechny body zadání byly splněny. Na základě nastudovaných znalostí student navrhl vhodnou testovací scénu a vytvořil databázi testovacích snímků, navrhl a realizoval programové prostředí, pomocí kterého je možné realizovat jednoduché ale robustní úlohy pro kontrolu montáže v průmyslu. Diplomant dále v rámci řešení zadání zvolil několik algoritmu počítačového zpracování obrazu, jejichž vhodnou kombinací je možné realizovat základní průmyslové detekční úlohy a tyto algoritmy parametrizoval pomocí konfiguračních souborů. Vzniklo tak základní grafické vývojové prostředí, které by v případě implementace navržených algoritmu do HW inteligentní kamery, sloužilo jako základní prostředí pro návrh a testování základních bezkontaktních inspekčních úloh v průmyslu. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si hlavně v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. V průběhu práce se ale dostal do časové tísně, kterou ale zvýšeným úsilím dokázal v závěru překonat. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: velmi dobře.
Pan Martin Sedlář zpracoval diplomovou práci na téma Kontrola průmyslové montáže pomocí kamery. Zadání práce je středně obtížné a je cílené na reálné využití kamerové inspekce v automobilovém průmyslu. Dokument práce je logicky členěn do šesti hlavních kapitol a obsahuje ve vhodném poměru teoretický úvod a vlastní implementaci a realizaci vizuální kontroly. Z formálního hlediska má práce několik spíše drobných nedostatků např. chybné stránkování hlavní kapitoly (str. 17), chybějící odkazy na obrázky v textu (str. 18) a někdy zbytečně velké vložené obrázky. Po úvodní kapitole se autor věnuje výčtu obvykle používaného hardwaru pro kompaktní kamerovou kontrolu a poté definuje demonstrační úlohy z automobilového průmyslu určené pro verifikaci navržených metod zpracování obrazové informace. V softwarové implementační části využívá diplomant knihovnu OpenCV, zbytečně se však omezuje pouze na základní inspekční ukazatele např. počet pixelů objektu v oblasti zájmu nebo počet hran v oblasti zájmu a neprojeví se tak hlavní přidaná hodnota kamerových systémů oproti jednoduchým snímačům a to detailnost vyhodnocení a schopnost složitějších strukturních kontrol výrobků. Zadání práce tak bylo zjednodušeno na demonstraci jen základních úloh. Z obsahového hlediska dokumentu je poměrně zbytečná kapitola 4.1.2 od str. 24, která popisuje instalaci a nastavení knihovny OpenCV ve Visual Studiu. Jde o nastavení jednoho z mnoha nástrojů v jednom z mnoha používaných vývojových prostředí, takže tato část mohla být klidně umístěna na konci práce v příloze. V kapitole 4.2 je popisována realizace algoritmů pro vyhodnocení kontrolovaných parametrů zvolených výrobků. Ačkoliv je v dřívější kapitole 2.2 popsáno několik průmyslových kompaktních snímačů, není v kapitole realizace žádná zmínka o tom, jaké zařízení a za jakých podmínek bylo použito pro pořízení testovacích obrázků např. na str. 28. Uvedené snímky v dokumentu vypadají jako by byly foceny ze stativu klasickým digitálním fotoaparátem, což není nejvhodnější prostředek pro průmyslovou kontrolu (post-processing, optické aberace objektivu, komprese apod.). Na uvedených snímcích je však názorně ilustrována funkce zvolených metod zpracování obrazové informace. Pro sestavení uživatelského prostředí využil diplomant knihovnu Qt určenou k těmto účelům a navrhnul a implementoval prostředí pro vizuální inspekci výrobků. Z tabulky na str. 54 v kapitole 5 vyplývá, že navržené metody byly testovány pouze na deseti snímcích, což není dostatečný počet pro statistické zhodnocení stability a úspěšnosti metod. Hmatatelným výsledkem diplomové práce je pak kompaktní aplikace popisovaná od str. 36 a přiložená na CD ve spustitelné formě se všemi náležitostmi tak, jak je prezentována v dokumentu. Výrazně pozitivním prvkem předložené práce je pečlivost zpracování a to jak dokumentu, tak i samotné aplikace. Dokument diplomové práce je velmi čtivý, nepředkládá zbytečný výplňový text a diskutuje pouze relevantní informace. Z tohoto důvodu je i relativně nízký počet stran (45 od úvodu po závěr) zcela dostatečný. Celá práce má výrazný aplikační charakter a vyplývá z ní dobrý inženýrský přístup diplomanta k řešení zadaného úkolu, proto ji doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B.
eVSKP id 52452