DUFKOVÁ, M. Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi polysacharidu a hydrofobních molekul [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Studentka Michaela Dufková se ve své bakalářské práci zabývala velmi zajímavým a stále aktuálním tématem, a to přípravou a charakterizací potencionálních nosičů hydrofobních léčiv na bázi polysacharidu dextranu. Za tímto účelem byla použita metoda – sušení mrazem (freeze drying), a to ve snaze podpoření hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci dextranu. Tyto vzniklé „interakce“ byly studentkou studovány zejména pomocí steady-state fluorescenční spektrometrie za použití fluorescenčních sond citlivých na polaritu mikroprostředí, ve kterých se tyto sondy nacházejí. Na základě literární rešerše si studentka vybrala jako fluorescenční sondy pyren a prodan, které rovněž velmi dobře simulují potencionální léčiva silně hydrofobního charakteru. V průběhu celkového experimentálního řešení této BP studentka prokázala velmi dobou experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupovala velmi zodpovědně a pečlivě. Mimo jiné byla studentka velmi aktivní, což dokládá i její experimentální činnost, která probíhala ještě před samým započetím zimního semestru. Mimo jiné to ulehčilo i další experimentální vytížení tohoto přístroje v následujícím semestru, jelikož je tento lyofilizátor využíván nejen našim ústavem. Dále bych velmi rád řekl, že tato bakalářská práce se stala pilotní experimentální prací, která pro budoucí nosičové systémy, využívá jako nosiče nativní dextran. Mimo jiné u studentky oceňuji, že se při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry. Konzultací bylo studentkou využíváno v plné míře, a to především z její iniciativy. Rovněž jako její vedoucí mohu konstatovat, že se studentka v průběhu řešení této BP vyprofilovala v mladého šikovného chemika, který je schopen aktuálně řešit některá úskalí, která se vyskytla v průběhu řešení této BP. Díky této bakalářské práci byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky, na které lze v rámci dalšího výzkumu jednoduše navázat. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Michaela Dufková se ve své bakalářské práci zaměřuje na vysoce aktuální problematiku využití programově řízené lyofilizace jakožto techniky pro přípravu nosičových systémů na bázi dextranu a hydrofobních látek – v práci využity fluorescenční sondy prodan a pyren. Tématicky se bezesporu jedná o oblast výzkumu spadající do odborného zaměření Biokoloidního týmu na FCH VUT v Brně. Studentka pro učely potvrzení vzniku interakce mezi dextranem a zvolenými hydrofobními látkami využila FTIR, RAMAN a fluorescenční analýzu a morfologii připravených vzorků vizualizovala pomocí SEM mikroskopie. Musím podotkout, že zejména z pohledu množství využitých instrumentálních technik se jednalo o poměrně náročný úkol, se kterým se studentka popasovala velmi dobře. Bakalářská práce v rozsahu 43 stran plus 2 strany příloh je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 9 str., rešerše aktuální literatury – 2 str., experimentální část – 5 str., výsledky a diskuze – 10 str., závěr – 2 str.). Z mého pohledu je teoretická část místy neuspořádaná a informace jsou utržkovité nebo jsou nelogicky členěné (např. kapitoly o několka řádcích: 2.2.2 – 5 řádků, 2.3.4 – 3 řádky, 2.4.2.2 – 4 řádky). Větší důraz by si dle mého názoru v teorii nebo v rešeršní části jistě zasloužila řízená lyofilizace. Studentka ve své bakalářské práci využívá celkem 34 zdrojů literatury (28x odborné zdroje, 6x www zdroje). Zdroje literatury jsou až na drobné výjimky správně dle ČSN ISO-690 citovány, což svědčí o studentčině dobré orientaci v odborné literatuře a schopnosti transformovat informace z odborné literatury do uceleného textu. Z věcného hlediska mám ovšem více výhrad (zejména k terminologii fluorescence) patrně souvisejích s nedokonalým překladem z anglické literatury (str. 15 – studentka mluví o fluorescenčním analytu; popisuje mezisystémové křížení na místo přechodu; mluví o „uzemnění hladiny“ na místo základní hladiny, formálně správný český název je Jablońskiho diagram, str.16 – píše o životnosti excitovaných stavů na místo jejich doby života, str. 20 - SEC je velikostně vylučovací chromatografie, SEM je chybně česky označována jak skenovací EM). Z formálního hlediska a z pohledu typografie rovněž musím upozornit na drobné nepřesnosti, na které jsem v práci narazil (závorky musí být vždy rovným řezem písma; nadpisy se doporučují číslovat a uvádět v obsahu pouze do třetí úrovně, více použitých zdrojů literatury by mělo být ve společné závorce). Z hlediska obsahu i kvality práce je třeba naopak zdůraznit, že jádrem bakalářské práce je její experimentální část a diskuze výsledků. Studentka prezentuje poměrně obsahlý soubor charakterizačních technik využitých pro potvrzení interakce dextranu s použitými hydrofobními fluorescenčními sondami. Data jsou vhodně zpracována a diskutována ve vzájemných souvislostech, ze kterých jsou vyvozeny logické závěry, se kterými se mohu na základě prezentovaných dat ztotožnit. Snad jen z formálního hlediska asi není nutné v Tab.1 uvádět kroky 7–10 (prázdné buňky) a rovněž na Obr. 6–12 uvádět měřítko na ose y, jelikož jsou data v Originu kvůli přehlednosti posunuta na ose y. Závěrem je třeba podotknout, že bakalářská práce Michaely Dufkové představuje zejména z experimentálního ohledu velmi dobrou závěrečnou práci, jejichž výstupy budou bezesporu dále využity v rámci probíhajícího výzkumu Biokolodního týmu na FCH VUT. Bakalářská práce splnila cíle vytyčené v zadání, doporučuji ji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „velmi dobře“ (B).

eVSKP id 149046