VRŠECKÝ, M. Studium mechanizmu koroze žáruvzdorných materiálů v soustavě SiO2-Al2O3 taveninami a struskami s vysokým obsahem alkálií a vanadu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Diplomant Michal Vršecký prokázal manuální zručnost a odborné znalosti při řešení své diplomové práce s názvem: Studium mechanizmu koroze žáruvzdorných materiálů v soustavě SiO2-Al2O3 taveninami a struskami s vysokým obsahem alkálií a vanadu. Svědomitě si plnil své povinnosti a vhodným způsobem dokázal interpretovat experimentální data. Diplomovou práci hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
K předložené diplomové práci mám tyto připomínky: - není uveden seznam použitých symbolů a zkratek. Seznam by pomohl ve snadnější orientaci čtenáře. - v seznamu použité literatury jsou pouze odkazy na české zdroje. Jistě by se našly i zdroje cizojazyčné, budí to pak dojem, že student nezískal ucelený přehled o problematice. - na str. 26 se píše, že byl použit roztok dusičnanu olovnatého o koncentraci 0,02025 mol.dm-3. Roztok o tak přesné koncentraci lze připravit pouze za předpokladu, že byly chemikálie váženy na tak přesných vahách. Měl snad diplomant takové váhy k dispozici? Tato skutečnost se pak opakuje v koncentracích u ostatních roztoků. V analytické praxi se uvádějí molární koncentrace s přesností na 4 desetinná místa, tedy vychází se z toho, že se navažuje na analytických vahách s přesností na 4 desetinná místa. - na str. 27 bych vytknul to, že se píše o standardním roztoku FeCl3.6H2O, což je nesmysl. Roztok hydrátu jistě připraven nebyl. Obecně by u titračních metod slušelo, aby byly uvedeny titrační rovnice. Pak by se dosti vyjasnily výpočty obsahu složek v kapitole 7. - na str. 38 a 39 se píše, že byla nalezena teplota druhého endotermu 586°C. Není ale uvedeno, že se jedná o hodnotu, kterou vypočítal fitovací program. Z obr. 7.1 totiž vyplývá, že ručním odečtem byla zjištěna teplota 583°C. - na str. 41 se píše o vlnočtu 914 cm-1, na obrázcích v práci jsem jej však nenalezl - na str. 50 chybí rentgenogramy, o kterých se autor v textu zmiňuje - v kapitole závěr mi velmi chybí doporučení autora pro praxtické použití jeho výsledků. Je škoda, že v několika větách nepoučil čtenáře o dopadu jeho zjištěných výsledků Přes výše uvedené připomínky hodnotím práci kladně. Velice vyzdvihuji fakt, že práce obsahuje mnoho výsledků a že má vysoký aplikační potenciál. Student pracoval s realnými vzorky a jeho zjištění jistě pomohou v praxi. Práci hodnotím klasifikačním stupněm "dobře" (C).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | D | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 89