ALBRECHT, R. Technologické inovační ekosystémy a příručka začínajícího podnikatele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce charakterizuje a analyzuje vývoj ekosystémů, které jsou symbolem podnikání, inovací a úspěchu. Autor v úvodní kapitole upozorňuje na skepsi, která panovala kolem začínajícího projektu celého ekosystému Silicon Valley, diskutuje aspekty, které byly příčinou úspěchu celé oblasti, jakými jsou geografická pozice, kulturní myšlení a vliv propodnikatelsky orientovaných univerzit. Dále analyzuje vývoj Silicon Valley v souvislosti s převratným vývojem vyspělých technologií a uvádí požadavky na uchazeče o zaměstnání ve společnostech a firmách v této oblasti. V dalších kapitolách se autor věnuje problematice dvou významných ekosystémů, Silicon Wadi a Silicon Brno, které rovněž podporují vznik a vývoj začínajících firem. Poslední rozsáhlou kapitolu představuje manuál pro začínající podnikatele, který je zpracován na základě syntézy teoretických poznatků a osobních zkušeností autora práce. Práce je napsána populárně odborným stylem a její jazyková stránka je na velmi dobré úrovni: nevyskytují se v ní téměř žádné gramatické chyby; autor disponuje širokou slovní zásobou a je terminologicky konzistentní. Koherenci textu místy narušují příliš dlouhá souvětí, která ztěžují plynulost čtení, k čemuž přispívá i časté opakování některých kohezních prostředků (but, also, as apod.). Po formální stránce má práce veškeré náležitosti včetně vhodného členění kapitol, které jsou vzájemně propojené a systematicky na sebe navazují podle stanovených dílčích cílů práce. Citace v textu a seznamu literatury jsou uváděny správně podle normy APA Style. Vzhledem k odbornému zaměření práce a množství použité terminologie, autor vhodně zvolil poznámkový aparát, který hlavní text upřesňuje a uvádí do souvislostí. Cíl práce charakterizovat vývoj hi-tech ekosystémů, analyzovat příčiny jejich úspěchu a navrhnout doporučení začínajícím firmám v oblasti výpočetní techniky, jak uspět na globálním trhu, autor práce zcela splnil. Předložená práce představuje kvalitní teoretický rámec pro hloubkovou analýzu hi-tech společností a je z ní vidět, že autor má s touto problematikou praktické zkušenosti a dlouhodobě se jí zabývá. Velmi dobře se v řešené problematice orientuje, kriticky hodnotí prostudovanou literaturu, zvažuje jednotlivé aspekty kontextu tématu práce a vhodně je doplňuje vlastními postřehy z podnikatelské praxe. Ráda bych na tomto místě také ocenila jeho iniciativní přístup ke zpracování zvoleného tématu.
Diplomant hovoří úvodem své práce o skepticismu, s nímž se v době svého vzniku potýkalo Silicon Valley. Naznačuje také, že tento skepticismus se ukázal jako neopodstatněný a že Silicon Valley představuje „a completely new approach to business“ (s. 7). Musím se přiznat, že nesdílím diplomantův optimismus. Před „prasknutím“ dotcomové bubliny v Silicon Valley 80% internetových společností neprodukovalo žádný zisk. Podle nezávislých odhadů je dnes počet startupů, které negenerují zisk asi 70%. Můžeme se také ptát, zda podobné spekulativní investice jako v případě dotcomového boomu neuplatňovaly americké banky (třeba Lehman Brothers) také v případě „realitní bubliny“, jejíž „prasknutí“ a následné důsledky pro celosvětovou ekonomiku snad není třeba připomínat. Pokud to diplomant myslí vážně a „spekulace na zisk“, investice (byť i soukromé) na principu „ruské rulety“ jsou oním „novým přístupem k obchodu“ a tuto vizi neopomene s nadšením přivítat, je jasné, že si nebudeme rozumět, protože téměř vše, co napíše, já jsem nucen číst ironicky. Z toho také vyplývá, a já to otevřeně přiznávám, že nejsem „ideálním“ oponentem této práce. Jsem schopen rezignovaně přijmout myšlenku, že kapitalistický ekonomický systém periodicky střídá recesi s konjunkturou a že v důsledku aktivit spekulantů, bank a soukromých investorů se frekvence tohoto střídání zvyšuje. Nechápu však, proč je kvůli tomu zároveň třeba pět oslavné ódy na Silicon Valley, když např. o skutečných tocích peněz v oněch 70% startupů nevíme vůbec nic. O korporátních gigantech nemluvě. Je možné být v dnešní době tak ekonomicky naivní? Domníval jsem se, že nikoli. Nechci upírat R. Albrechtovi právo na jiný názor. To, že se v daném případě nejedná jen o rozdíl názorů, podtrhává způsob, jímž je text po stylistické stránce právě v části zabývající se Silicon Valley formulován. Jedná se mnohdy o dogmatický, oslavný text, využívající lacinou manipulativní rétorikou: „nobody questions the influence of the high technology Mecca on the world“ (s. 9), která by se dle mého neměla v akademickém textu objevit. Nejsem si také jistý tím, zda lze v odborné práci nereflektovaně pracovat s americkým snem „from rags to riches“, který zde nabývá podoby „z garáže do smart office building“ nebo příběhu „o hackerovi, který to zmáknul“. Když už diplomant učiní případnou poznámku, jako třeba ve spojitosti s úlohou vojenských investic v oblasti rozvoje technologií, neváhá sáhnout ke krutému pragmatismu: „And in the end, when the conflict is over, a new technology finds some usefulness in the civil sector“ (s. 13). Často sklouzává k rétorickým otázkám, které v kontextu zkoumané problematiky nedávají přílišný smysl: „why are we not even more interested in conquering the unknown when it defines us as a human being?“ (s. 18). Podivná jsou jeho nicneříkající povšechná zobecnění o povaze „izraelského národa“, pro nějž „failure is a path to success“, o Izraelcích, kteří „as a nation are hardworking people“ (s. 20). Použití fotografie autora na s. 16 považuji za zbytečné a nefunkční. Pokud se chce autor v akademickém textu opřít o informace z osobního rohovoru, může to text jistě oživit, Albrecht však tyto informace až příliš zdůrazňuje a přikládá rozhovoru přílišnou závažnost. V druhé části práce se mění tón i styl jazyka, když autor podává zprávu o brněnském „Startup Weekend Event“, což je událost „I would definitely recommend to attend“ (s. 24) (ocitáme se v žánru snad novinářské zprávy či recenze). Druhé část práce má být „manuálem“ či „učebnicí“ pro adepty, hledající způsoby, jak realizovat inovativní myšlenky v praxi v konkrétním brněnském prostředí. Na základě praktické zkušenosti ilustruje diplomant první kroky při plánovaní a evaluaci podnikatelského záměru. Tato část práce je asi nejzajímavější, přestože nepřináší nic nového a „manuály“ k dané problematice jistě již existují od autorů s většími zkušenostmi a erudicí. Vůbec nejlépe je možné hodnotit z celé práce popis situace v Brně. Pro podpoření hodnověrnosti uvedených informací bych očekával využití nějakých „tvrdých“, ekonomických nebo sociologických dat, jež by umožnila konečně naplnit cíl práce, jímž podle diplomanta je „analyzovat“ (s. 47). Já osobně jsem v celém textu na „analýzu“ nenarazil, práce je postavena na popisu, subjektivních dojmech a osobním zaujetí pro věc. Práce je stylisticky neucelená, jako by člověk četl několik jednotlivých textů – Albrecht to konečne závěrem přiznává. Chybí jakékoli explicitní propojení jednotlivých pasáží, resp. zdůvodnění, proč pro analýzu situace v České republice je nutné zmiňovat situaci v Izraeli a USA, když legislativní, ekonomická a kulturní specifika jsou nesouměřitelná. Z těchto specifik se Albrecht věnuje v náznaku pouze specifikům kulturním, která jsou však z hlediska praktického „byznysu“ nejméně relevantní.
eVSKP id 111860