ONDROVÁ, P. Návrh na zlepšení systému vymáhání pohledávek u podnikatele [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2018.

Posudek vedoucího

Musilová, Helena

Práce se věnuje aktuálnímu tématu vymáhání pohledávek, a to z pohledu věřitele. Studentka řeší mimo jiné dopady změn zákona o spotřebitelském úvěru na podnikatele poskytujícího tyto úvěry. Zevrubně zpracovaná teoretická část tvoří logické východisko pro další části práce. Analytická část obsahuje posouzení problému v jeho souvislostech, přičemž studentka propojuje informace od podnikatele s vědomostmi získanými v průběhu studia. V návrhové části studentka osvědčila schopnost interpretovat poznatky a vyvodit z nich adekvátní závěry. Předložené návrhy jsou prakticky využitelné. Text má dobrou jazykovou úroveň, je vhodně strukturovaný, srozumitelný, logicky uspořádaný a čtivý. Studentka užívá správně odbornou terminologii. Autorka pracovala iniciativně a samostatně, text práce průběžně konzultovala a upravovala dle připomínek vedoucí. Bakalářská práce je zpracovaná velmi pečlivě, proto jde svým rozsahem nad stanovený rozsah. Studentka splnila vytčený cíl práce, předložila návrhy vhodného zajištění a vymáhání pohledávek. Je třeba zdůraznit, že návrhy jsou (vzhledem k předmětu činnosti věřitele) limitovány, což autorka rovněž v práci rozebrala. Studentka splnila vytčený cíl práce a předložila návrhy, které mohou podnikateli přispět k lepší vymahatelnosti pohledávek. Práce odpovídá zaměření bakalářského studijního oboru. Kladně hodnotím, že studentka uvažuje o problému komplexně, v ekonomických souvislostech. Bakalářská práce splňuje požadavky kladené na tento typ závěrečné práce a lze ji doporučit k obhajobě.

Posudek oponenta

Labounek, Marcel

Autorka v dané bakalářské práci se zaměřila na zajištění a vymáhání pohledávek a jejich zlepšení u konkrétního subjektu v anonymizované formě XY, s.r.o. V dané věci oponent má za to, že autorka zvládla danou práci velmi dobře, s drobnými terminologickými nejasnostmi, které však pro neprávní obor jejího studia nejsou zásadní a ve výsledku nemají vliv na hodnocení její práce. V rámci systematiky práce rovněž autorka uceleně seřadila většinu užívaných právních instrumentů, kdy toliko v rámci upřesnění se drobná nesrovnalost objevila v rámci charakteristiky a popisu rozhodčího řízení, kdy oponent toliko uvádí, že nelze zcela souhlasit s názorem, že v případě, kdy v rámci rozhodčího řízení je-li sjednána tzv. spravedlnost (equita) nesmí rozhodování odporovat kogentním ustanovením zákona. V dané věci oponent uvádí, že pokud je ve věci rozhodováno a dohodnuto, že daná věc bude rozhodována na základě spravedlnosti (ekvity), což však nelze dohodnout v režimu smluvního vztahu, kdy na jedné straně smluvního vztahu vystupuje podnikatel a na straně druhé spotřebitel (toto je tedy naopak uplatnitelné mezi smluvními stranami, kde na jedné i druhé straně je podnikatel nebo na jedné i druhé straně je spotřebitel), pak v dané věci není rozhodce, rozhodci či rozhodčí soud vázán kogentními ustanoveními a je vázán toliko a jen equitou, tedy spravedlivým uspořádáním věci a nikoliv kogentním ustanovením toho či onoho právního řádu, neboť i kogentní ustanovení mohou být v rozporu se spravedlivým uspořádáním věci. Jinak je bakalářská práce zpracována na velmi dobré úrovni a navržená řešení zohledňují současné legislativní možnosti a jejich aplikace v praxi bude pro anonymizovaný subjekt XY, s.r.o. přínosem.

eVSKP id 111925