OKOUN, P. Optovláknové bodové senzory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.

Posudky

Posudek vedoucího

Urban, František

Úkolem studenta Bc. Petra Okouna bylo seznámit se s možnostmi implementací optických bodových senzorů. Následně analyzovat strukturu bodového senzoru s podélnou mřížkou a struktury s vícenásobnou optickou braggovou mřížkou získanou expozicí přez fázovou masku. Vybrané struktury pak student podle nabytých poznatků experimentálně ověřil. Dle získaných parametrů chování jednotlivých struktur určil student jejich využití v optické bodové senzorice. Student ve své práci splnil stanovené body zadané práce. U experimentálního měření však student mohl lépe prezentovat změřené údaje do grafů, které by byly názornější něž tabulky s naměřenými hodnotami. Iniciativa studenta k práci byla dostačující a student docházel na pravidélné konzultace. Obsah práce po stránce odborné je v pořádku. Z hlediska formálního bych lépe kladl důraz na uspořádání jednotivých kapitol i jejich obsahu. Diplomová práce je na dobré úrovni a je adekvátní složitosti této problematiky.

Navrhovaná známka
C
Body
75

Posudek oponenta

Čučka, Milan

Diplomová práce pana Petra Okouna na téma optovláknové bodové senzory splňuje požadavky kladené na závěrečnou práci VUT v Brně. Téma optovláknové senzoriky je velice široké a autor pečlivě zpracoval potřebné teoretické podklady a provedl široké spektrum měření. Závěrečná práce obsahuje ve svém úvodu základní informace o šíření světla, absorpci či útlumu, další část již popisuje bodové optovláknové senzory. Bohužel popis disperzí je nepřesně strukturován. Třetí kapitola je zaměřena na popis návrhu optosenzoru na principu podélné struktury. Bohužel je tato kapitola špatně zařazena a doporučil bych ji vložit až za teoretický popis mřížkových struktur, kterými se zabývá čtvrtá kapitola. K výše zmíněným kapitolám je nutné dodat, že obsahují velmi málo odkazů na odbornou literaturu. Na druhou stranu od čtvrté kapitoly se výskyt citací podstatně zvýšil. Pátá kapitola opět rozebírá teoretickou problematiku bodových senzorů a šestá již popisuje měření, které probíhalo ve firmě NETWORK GROUP. U popisu měření bych doporučil porovnání tahové síly, kterou je napínáno optické vlákno, s ději vyskytujícími se v praxi. Závěrem si dovoluji uvést několik drobných výtek a to využití portálu Wikipedia jako neověřený zdroj informací a nekompletnost výčtu zkratek uváděných v práci. Práce rovněž obsahuje několik typografických chyb, které uvádím: tabulka 1.1.1. – nečitelnost textu, kvalita obrázku 1.1.3, ukončení věty u vzorce 1.4, výčty počínaje kapitolou 1.3.1, chybějící znak stupně v kapitole 4.2, kvalita obrázku 4.2.6, v podkapitole 5.2 špatné odsazení stupňů, při popisu peaků C1 a C2 nejsou ukončeny věty. I přes všechny tyto drobné nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

Navrhovaná známka
D
Body
65

eVSKP id 93764