MĚSÍČKOVÁ, K. Izolace plasmidové DNA z bakterií a její transfekce do buněčné linie HEK293 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Studentka Klára Měsíčková se ve sve práci zabývala izolací plasmidové DNA z bakteriálních linií. Vypracovala literární rešerši, ve které citovala 20 převážně zahraničních zdrojů. Je tak zřejmé, že pronikla do požadované problematiky. V praktické části provedla izolaci 18 vzorků plasmidové DNA z bakteriální linie kmenu DH5 s celkovou úspěšností izolace téměř 80%, což považuji za velmi uspokojivý výsledek. Samotná izolace byla hotová s dostatečným předstihem a rovněž aktivita byla vzhledem k časové náročnosti celého izolačního procesu dobrá. Celkový dojem z práce poněkud snižuje její formální úroveň. Zadání práce považuji za splněné a hodnotím stupněm B/85b.
Předložená bakalářská práce studentky Kláry Měsíčkové se zabývá izolací 5 plazmidů z bakteriálních buněk E. Coli metodou fenol-chloroformové extrakce, jejich následnou transfekcí do eukaryotických buněk HEK-293 a interpretací získaných výsledků. Práce má 40 stran a je vypracována v souladu s požadavky uvedenými v zadání diplomové práce. Formální úroveň práce je průměrná, pokud se týká členění práce a výskytu gramatických chyb. Stylistické chyby lze pozorovat např. u číslování podkapitol v obsahu a v seznamu literatury. U obrazové dokumentace a grafiky bych se pozastavila nad kvalitou vkládaných obrázků v teoretické části (např. str. 11, 20) a jasnějším popisem prezentovaných obrázků v experimentální části. Po odborné stránce práci hodnotím taktéž průměrně. Abstrakt jasně a stručně neuvádí klíčové informace a především dosažené výsledky a závěr. Úvod práce není jasně formulovaný, bez zasazení řešeného tématu do obecného rámce probírané oblasti a bez jasně a logicky formulovaných cílů práce v jeho závěru. Teoretická část by měla být lépe strukturně formulovaná a rozsáhleji popsána v transfekci samotné a jejímu významu v biotechnologii a genovém inženýrství. Taktéž postrádám odstavec o reportérových systémech a metodikách hodnocení účinnosti transfekce. Na druhou stranu není nutné širokosáhle psát o základních pojmech jako je struktura a funkce DNA či se rozepisovat o kultivaci E. Coli. V práci je také řada odborných chyb. Např. na straně 13 máte vlnovou délku 560 a 540 nm uvedenou jako UV oblast. Popis channelrhodopsinu-2 není správný a odpovídá popisu rhodopsinu v sítnici oka. Experimentální část je nedostatečná, např. chybí zcela příprava agarózového gelu, kultivace HEK-293 buněk, mikroskopie, samotný postup přípravy buněk na transfekci pomocí polyethyleniminu, jakož i tabulka 2 by měla být součástí experimentální části. V postupech a v příloze A je řada zkratek, které vůbec nejsou uvedeny v seznamu zkratek. Interpretace výsledků a jejich diskuze je opět průměrná. Tabulka 2 je nesrozumitelná a neobjasněná. U obrázků s gelovou elektroforézou by bylo vhodné popsat, o jaký plazmid se jedná, aby se čísla nemusela stále dohledávat. Interpretace výsledků spočívala ve srovnání fluorescence buněk s určitým množstvím vyprodukované plazmidové DNA. Zde není řádně diskutována problematika v izolaci DNA a transfekci buněk, v jakých krocích mohlo dojít k problémům, co by bylo vhodné vyzkoušet či vylepšit. Dále bych se zaměřila na interpretaci účinnosti transfekce v kvantitativním slova smyslu. V neposlední řadě zde postrádám práci s literaturou. Do budoucna bych určitě doporučila se zaměřit na jeden či dva plazmidy, optimalizaci protokolů a řádnou interpretaci.
eVSKP id 93493