KOMIŠ, J. Příprava nástroje pro inženýrské výpočty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Vondál, Jiří

Práce se zabývá možností použití programovacího jazyka Python pro účely inženýrských výpočtů, které jsou v praxi často řešeny pomocí tabulkových nástrojů typu MS Excel. Autor popsal instalaci potřebných knihoven pro potřeby použití jazyka Python pro výpočty z oblasti přestupu tepla, přestupu hmoty a chemických reakcí. Uveden je také základní popis použitých knihoven, což považuji spolu s ukázkou jejich použití na konkrétních příkladech, za největší přínos práce. Některé příklady jsou z technického hlediska velmi jednoduché, ale hlavní je, že je ukázána práce s příslušnými knihovnami včetně zapojení pokročilých modelů materiálových vlastností. Zároveň bych chtěl vyzdvihnout, že se autorovi podařilo zpracovat příklad týkající se chemických reakcí, což je již obtížnější problematika. Práci student vypracovával samostatně s průběžnými konzultacemi. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci jako zdařilou.

Posudek oponenta

Hájek, Jiří

Předložená bakalářská práce poskytuje v prvních šesti kapitolách základní představení programovacího jazyka Python a nástrojů potřebných pro jeho využívání. V sedmé kapitole je popsáno vzorové řešení pěti příkladů pomocí nástrojů implementovaných v jazyce Python s využitím řady knihoven. Na úvod konstatuji, že práce rozsahem textu i svou náplní překračuje obvyklý rozsah bakalářských prací a v tomto světle je třeba vidět i moje připomínky. Rád bych vyzdvihl pracovitost studenta a časovou i odbornou náročnost jejího vypracování. Jako názorný doklad lze na okraj zmínit počet použitých zdrojů (109 ks). Věcné připomínky: • Jednostrannost pohledu v kapitole 2. Mezi uvedené přednosti se až na jeden nedostaly žádné nedostatky, jichž si autor na první pohled není vědom nebo je za nedostatky nepovažuje (roztříštěnost, nekompatibilita mezi verzemi, neexistence komplexní dokumentace,…). Z dílčích poznámek v práci však vyplývá, že autor si byl těchto omezení vědom, pouze je do souhrnu neuvedl. Příznačná je např. poznámka v 3. větě 1. odstavce kapitoly 7, ze které plyne, že přenositelnost kódu v Pythonu je velmi problematická. • V práci chybí zmínka o nástrojích, které jsou možná méně univerzální, ale stejně či lépe než Python vyhovují stanoveným potřebám. Místy zmiňované srovnání s programem MS Excel se mi však přece jen zdá trošku přitažené za vlasy… • Chybí řádný odkaz na citovanou knihu v kapitole 3.1.3. • Příklad 7.1 uvádí řešení obyčejné diferenciální rovnice pro vypouštění nádrže, v popisu programového řešení však není zmínka o tom, zda byla pro řešení použita numerická integrace. Pokud ne, postrádala by kontrola výpočtu v kapitole 7.4 poněkud smysl. • V příkladu 7.2 je v zadání zmíněna přehřátá pára, zatímco výpočet je proveden pro sytou páru. • Teorie k příkladu 7.1 začíná analogii vedení tepla s elektrickým proudem, Toto je nicméně první případ, kdy jsem se setkal s tím, že někdo vychází z Ohmova zákona, aby si zdůvodnil zákon Fourierův (jehož jméno neuvádí). Přesto věcně je analogie správná. • V první větě kapitoly 7.4.2 se mluví o molární hmotnosti, zatímco jde o molární množství. Zpracování textu je na velmi dobré formální úrovni s minimálním množstvím překlepů či jiných gramatických nepřesností. Množství věcných nepřesností je také velmi malé. Náročnost považuji pro bakalářskou práci za vysokou. Konstatuji, že autor splnil všechny stanovené cíle, a že zpracované příklady překračují v některých případech rozsah výuky v bakalářském stupni. Díky tomu mohu práci bez výhrad doporučit k obhajobě.

eVSKP id 116680