KRAJSA, O. Vícetónová modulace realizovaná bankou filtrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Vedoucím Ing. Ondřeje Krajsy jsem byl již při řešení jeho bakalářské a následně pak i diplomové práce. Magisterské studium úspěšně ukončil v roce 2007 a v témže roce nastoupil na studium doktorské. Od začátku studia se aktivně zapojoval při řešení projektů základního a aplikovaného výzkumu a to nejen v oblastech souvisejících s tématem jeho dizertační práce, ale také v oblasti snímání a zpracování biologických signálů. Jeho další oblastí zájmu je problematika softwarových pobočkových ústředen a jejich použití. Podílel se na vytvoření experimentální telekomunikační sítě složené z ústředen různých generací. Od začátku studia vedl laboratorní cvičení v předmětech zabývajících se multimediálními systémy, datovými komunikacemi a pobočkovými ústřednami. Je spoluautorem či autorem tří prototypů, dvou funkčních vzorků a pěti softwarových produktů. Na odborných zahraničních konferencích publikoval 17 příspěvků a je spoluautorem článku v odborném časopise s IF. Ing. Ondřej Krajsa absolvoval v rámci studia zahraniční stáž ve Francii, kde navázal aktivní spolupráci s některými členy laboratoře GIPSA v oblasti MIMO systémů a vícetónových modulací. Z hlediska osobních vlastností se vyznačuje samostatností, flexibilitou a profesionálním nadhledem se schopností řešit problémy dotýkající se různých oborů. Jsem proto přesvědčen, že je vhodným kandidátem pro obdržení titulu Ph.D. Na závěr bych rád dodal, že spolupráce s Ing. Ondřejem Krajsou přinášela cenné výsledky v oblasti VaV a byl bych rád, kdyby naše spolupráce pokračovala i do budoucna.
Prof. Ing. Čestmír Vlček, CSc. Katedra elektrotechniky Univerzita obrany v Brně ______________________________ Oponentský posudek disertační práce Ing. Ondřeje KRAJSY Vícetónová modulace realizovaná bankou filtrů Práce se zabývá perspektivním oborem přístupových technologií koncových uživatelů k datovým službám. Používané technologie využívají na fyzické vrstvě obvykle modulační techniky DMT nebo OFDM, což má některá omezení limitující další zvyšování přenosové rychlosti. V práci jsou navržena alternativní řešení na bázi multitónové modulace s využitím banky filtrů. Součástí řešení je tudíž i návrh vhodných filtrů modulátoru a demodulátoru. Uvedená problematika je trvale aktuální a tematicky spadá do oboru Teleinformatika. Disertant se po stručném úvodu věnuje ve 2. kapitole stanovení cílů práce, což poněkud netradičně předchází rozborům současného stavu a používaných technik vícetónových modulací. Ty popisuje v kap. 3 a vzájemně je porovnává zejména z hledisek informační kapacity, přenosové rychlosti a realizační náročnosti. Zde jako možnou perspektivní alternativu zvolil modulaci FMT (Filtered Multi Tone) s aplikací banky filtrů, umožňující dosáhnout větší odolnosti vůči rušení. Čtvrtá kapitola se zabývá rozborem systému s bankou filtrů a popisuje jednotlivé struktury pro analýzu a syntézu, až po vícekanálové banky s polyfázovými strukturami. V páté kapitole je uváděna modulace DMT jako nejužívanější vícetónová modulace a na základě rozboru jejích vlastností je disertantem vybrána jako srovnávací metoda pro navrhovanou vícetónovou modulaci realizovanou bankou filtrů. Kapitola 6 tvoří jádro práce a zabývá se přímou a efektivní realizací modulátoru a demodulátoru bankou filtrů. Důležitou částí je i návrh protypového filtru, od něhož je odvozena frekvenční charakteristika celé banky filtrů a tedy i celého systému. Přínosem zde je porovnání různých metod výběru prototypu (váhování, aproximace charakteristik IIR filtru, SRRC filtru a filtru s překryvem kanálů). Na základě uvedeného rozboru byl vytvořen program pro návrh prototypového filtru v prostředí Matlab. Sedmá kapitola se zabývá ekvalizéry pro minimalizaci různých negativních vlivů na přenášený signál. Disertant uvádí vhodné typy a jejich vlastnosti a zejména jejich využití u modulace FMT. V kap. 8 jsou provedeny simulace porovnávaných modulací FMT a klasických DMT/OFDM s použitím vybraného ekvalizéru. K tomu disertant vytvořil simulační model FMT modulace a algoritmus pro výpočet. Zabýval se rovněž simulací této modulace pro bezdrátový přenos. Výsledky jsou uvedeny v tabulce a graficky. Kapitola 9 se zabývá vlastní implementací FMT na vývojové stavebnici signálového mikroprocesoru. Jsou uvedeny parametry polyfázových filtrů, bloková zapojení implementace DMT a FMT a dosažené výsledky. Na základě předchozích rozborů a ověření se signálovým mikroprocesorem navrhl disertant optimalizovaný způsob implementace banky filtrů a jeho algoritmus. Výsledky ukázaly snížení počtu instrukcí nutných pro výpočet. Tato část přináší výsledky využitelné pro realizace systémů v praxi. V poslední kapitole jsou shrnuty dosažené výsledky a jsou porovnány s cíli práce. Předložená disertační práce je napsána srozumitelnou formou, grafické zpracování je na odpovídající úrovni. Ve formálním zpracování jsem nalezl několik nepřesností v zařazení a popisu obrázků (obr. 4.11 a 4.12 jsou stejné, podobně jako obr.4.13 a 4.15, 4.14 a 4.16), označení tabulek 8.1 a 8.3 nesouhlasí s textem, na str. 102 chybí popis obrázku, formátování textu v některých větách neodpovídá zvyklostem (mezery za čárkou, oddělení hranatých závorek, atd.), označení vztahů v textu je bez závorek, což se plete s označení podkapitol a obrázků, chybí seznam použitých symbolů, rovněž citace použité literatury neodpovídají normě ČSN ISO 690. Zvolené metody zpracování disertace odpovídají požadavkům. Cíle práce byly splněny v plném rozsahu. Práce přináší nové poznatky, jak v oblasti teoretické, tak i praktické. K disertantovi mám následující otázky týkající se připomínek a výsledků práce: 1. Vysvětlete obrázky 4.11 až 4.16, čím se liší analýza a efektivní analýza. 2. Jak bude řešena banka filtrů a potřebné výpočty ve skutečném zařízení? Výsledky uvedené v práci byly publikovány v jednom článku v zahraničním časopise s IF, dále disertant uvádí 17 příspěvků na konferencích, 12 recenzí a 8 technických realizací. Ve všech pracích je disertant autorem nebo spoluautorem. Uvedené výsledky byly podle mého názoru podrobeny dostatečné diskusi a jejich přijetí svědčí o náležité úrovni jejich obsahu a zpracování. Závěrem konstatuji, že předložená disertační práce Ing. Ondřeje KRAJSY odpovídá mezinárodně uznávaným požadavkům řízení k udělení akademického titulu doktor v oboru Teleinformatika a proto ji doporučuji k obhajobě. V Brně 5. 12. 2011
viz posudek ve formátu pdf
eVSKP id 48897