KOUŘIL, J. Výroba pouzdra objemovým tvářením za studena [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Jopek, Miroslav

Cílem hodnocené bakalářské práce byl návrh výroby pouzdra objemovým tvářením za studena. Práce svým rozsahem splňuje požadované cíle BP a má velmi dobrou odbornou úroveň. Je patrné, že se autor v dané problematice orientuje, což prokázal ve zdařilém návrhu finálního nástroje. Spolupráci s vedoucím hodnotím jako výbornou. Autor pravidelně konzultoval a byl při tvorbě práce samostatný a aktivní. Celkově hodnotím BP jako velmi zdařilou: formou, obsahem i rozsahem splňující nároky kladené na formát bakalářské práce a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kunčická, Lenka

Práce je vhodně uspořádaná a je uspokojivého rozsahu, obsahuje však řadu (stěžejních) nedostatků, především co se týče „experimentální“ části. Výkresová dokumentace je, s přihlédnutím k uvedeným nedostatkům, v pořádku. - primárním nedostatkem je absence relevantní vědecké literatury v rešerši - vstupní data převzata pro experimentální část pochází z experimentu na austenitických ocelích, které byly válcovány za tepla do formy plechu o tloušťce 6 mm. Student ale vychází z tenkostěnné trubky z austenitické oceli, u které není známa jakákoliv historie výroby a tudíž stav. Hodnoty konstant u J-C modelu tedy !nemohou! být převzaty - není uvažován vliv zahřívání protlačku ani nástroje při protlačování, tření není konstantní -chybí jakýkoliv náznak experimentálních vstupů (charakterizace zamýšleného materiálu, verifikace výsledků…) Teoretická část práce je vypracována uspokojivě, primárním nedostatkem je zde absence relevantní vědecké literatury (tento nedostatek je dále přenesen i do „experimentální“ části). Většina zdrojů jsou internetové stránky, (zastaralá) skripta, a čtenáři nedostupné odkazy, jako např. soukromá emailová komunikace. Snad jediným literárním zdrojem, který lze považovat za skutečně relevantní, je č. 32, tento je však nešťastně zvolen. V práci 32, z něhož byla převzata vstupní data pro experimentální část, data pochází z experimentu prováděném na ocelích typu 304 a 316, které byly válcovány za tepla do formy plechu o tloušťce 6 mm. Student ale vychází z tenkostěnné trubky z oceli typu X5CrNi18-10. Hodnoty konstant u J-C modelu tedy !nemohou! být převzaty, protože platí pro tlustý plech válcovaný za tepla se silnou anizotropií vlastností. V práci však bylo využito ocelové tenkostěnné trubky, o jejíž struktuře a vlastnostech není známa jakákoli informace založená na reálném základu (tj. J-C konstanty musí být jiné!). Student by si měl vyhledat alespoň teplotu tání použité oceli, kterou nadsadil o cca 100 °C – Tab.8. Na str. 28 student uvádí: „V případě, že budou přetvoření podobná, budou podobné i mechanické vlastnosti, v opačném případě nikoli“. Následně zvolil variantu, podle něj, z tohoto pohledu optimální. Opravdu si student myslí že po dokončení protlačování budou vlastnosti dříku a příruby stejné/podobné? (domnívám se, že je to nemožné i vzhledem k intenzitě plastického toku – deformačnímu zpevnění). Navíc pokud je výchozí polotovar trubka pak bude určitě mít silnou texturu v ose trubky, přičemž příruba je tvořena plastickým tokem kolmo na osu trubky, zatímco dřík axiálním tokem. Uvažuje Tabulka 7 (str. 31) proměnlivý koeficient tření resp. proměnlivou teplotu nástrojů a polotovaru? (pokud ne pak průběh plastické deformace nemůže být takovýto navíc při zvolených rychlostech tváření!) Jistě by toto potvrdil již prvotní reálný experiment… Koeficient tření s hodnotou 0,05 je hodnota která nemůže být brána jako skutečná, neboť se bude s jistotou měnit během tváření, navíc není zřejmé proč student zvolil právě tuto hodnotu... Technicko–ekonomická analýza je založena na předpokládaných sumách, ale z pohledu rychlých změn v současnosti bude velmi problematické určit skutečný rovnovážný bod, tj. ziskovost takové výroby.

eVSKP id 149564