Posudky závěrečné kvalifikační práce

Studentka provedla velmi rozsáhlou sérii časově náročných experimentů, při kterých získala velké množství cenných experimentálních dat. Ke zpracování naměřených dat přistoupila velmi zodpovědně a systematicky, prokázala také schopnost samostatné orientace v řešeném tématu a efektivní dovednosti projektového řízení . Její experimentální práce významným způsobem přispěla ke splnění výzkumných úkolů řešených v Laboratoři fotochemie ÚFSCH. Poznatky zjištěné v průběhu práce rozšířily naše schopnosti v oblasti plazmatického opracování tenkých vrstev.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A

Posudek oponenta

Zita, Jiří

Připomínka 1: Vzhledem k tomu, že je práce napsaná ve Slovenštině, posouzení úroveně jazykového zpracování se mi hodnotí těžko. Nicméně celkově je práce zpracována přehledně a jednotlivé kroky experimentální i teoretické části na sebe logicky navazují. Diplomová práce obsahuje velké množství originálních experimentálních údajů. V práci se nachází pár překlepů např. profilometr Diktak místo Dektak atd. což však nesnižuje její vědeckou úroveň. Připomínka 2: V kapitole 2.4.3 je uvedeno rozlišení materiálového tisku 5 mm a opakovatelnost 20 mm - to mi nejde dohromady s velikostí vrstev deponovaného TiO2 touto technikou (10×10 mm a 16×12 mm) - kapitola 6.5

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Otázky

Otázka 2: Jakým způsobem (s jakou přesností) bylo řešeno střídání sekvencí světlo/tma při fotoelektrochemických měřeních? Např. 10s tma a 10s světlo při chronoamperometrických charakteristikách.
Otázka 3: V kapitole 7.3 píšete, že vrstva 1L dosahuje podstatně vyšší průměrné hodnoty fotoproudů než vrstva 2L - z dat průměrných hodnot uvedených v obrázku 37 je však vidět velká chyba/rozptyl/odchylka jednotlivých hodnot, kde se pro 1L a 2L v podstatě překrývají. Jak byla data statisticky zpracována a dá se skutečně v tomto případě mluvit o podstatně vyšší hodnotě fotoproudů pro 2L?
Otázka 4: Plazmochemická úprava probíhala vždy až po nanesení všech vrstev – jak píšete, hloubková penetrace výboje a s tím spojená mineralizace je omezená. Nebylo by možné provést plazmochemickou mineralizaci 1. vrstvy před nanesením vrstvy 2. a takto postupovat až k vrstvě 4.?
Otázka 1: V diplomové práci není zmíněn důvod pro použití TiO2 od dvou různých dodavatelů/výrobců. Jaký byl mezi nimi rozdíl - velikost částic, krystalografická struktura a její poměr? Jaké rozdíly se očekávaly od použití těchto dvou katalyzátorů ve výsledných fotoelektrochemických vlastnostech?

Posudky

Posudek vedoucího

Dzik, Petr

Posudek oponenta

Zita, Jiří

Otázky