HOLAS, T. Plnicí účinnost zážehového přeplňovaného motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.
Bakalářská práce pana Tomáše Holase se zabývá plnicí účinností zážehového přeplňovaného motoru. Plnicí účinnost je klíčový parametr při tvorbě matematického modelu ať pro řízení, nebo simulaci samotného spalovacího motoru a řešení bakalářské práce vyžadovalo, aby se student seznámil s vlivem jednotlivých konstrukčních uzlů motoru, které na něj mají vliv. Na začátek je potřeba kriticky říct, že student dlouho sám hledal cestu, jak k řešení své práce přistoupit. Z tohoto důvodu již nezbylo moc prostoru hledat různé přístupy k řešení samotné práce a zbyl prostor pouze pro jednu variantu. Tou bylo to, že student udělá analýzu dodaného souboru dat a z něj najde vliv jednotlivých parametrů na hodnotu plnicí účinnosti. Tuto variantu si student vybral sám a upřímně je nutné říct, že to byla varianta asi nejobtížnější, protože více než o konstrukci spalovacího motoru, je to práce o regresní analýze. Bohužel tím trochu ztrácí smysl celá kapitola 2 s teorií. Na druhou stranu je nutné uznat, že i přístup čistě z pohledu matematické analýzy je zajímavý a ve výsledku užitečný. Bohužel k samotným analýzám je uvedeno minimum dat, takže bude pro studenta obtížné obhajovat dosažené výsledky. Poslední bod zadání ohledně stanovení reálného průběhu plnicí účinnosti z naměřených dat je nutné v práci hledat s hodně velkými obtížemi. Největší nedostatky má však práce po jazykové stránce a v logickém uspořádání. Zde je asi nejvíce vidět časová nouze. I přesto všechno výše uvedenou práci doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
Práce s literaturou včetně citací | D | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Bakalářská práce pana Tomáše Holase se zabývá tématem plnicí účinnosti zážehového přeplňovaného motoru. Zadání definuje dva hlavní cíle práce 1. Teoretický rozbor parametru plnicí účinnosti a stanovení klíčových parametrů, na kterých závisí. 2. Na základě naměřených dat stanovit reálný průběh plnicí účinnosti. Celý dokument obsahuje celkově 47 stran a lze jej rozdělit dle výše zmíněných cílů do dvou hlavních kapitol. V kapitole Teorie se student zabývá jednotlivými vlivy na plnicí účinnost. Nejedná se však o zpracovanou rešerši, nýbrž o doslovný překlad několika málo zdrojů. Kapitola 2.1 až 2.5 jsou pouze přepisem jediného zdroje [5] HEYWOOD, Internal combustion engine fundamentals. Následné teoretické části využívají vždy opět po jednom zdroji. 3. Kapitola je věnována analýze získaných dat. Na úvod jsou popsána data, která byla měřena, a motor, na kterém bylo měření provedeno. Autor se rozhodl odfiltrovat některé hodnoty plnicí účinnosti, nikde však neuvádí, proč se rozhodl zrovna pro tyto hodnoty. Není tedy jasné, jestli tímto zúžením rozsahu nedošlo ke ztrátě důležitých a validních dat. Je třeba vyzdvihnout, že student nad rámec požadavků BP dokázal vytvořit tyto pokročilé matematické analýzy v prostředí Matlab. Použité metody analýzy dat jsou obecně správné, avšak není zcela jasné, proč se autor rozhodl zrovna pro zmíněné metody. Zpracování a analýza dat nabízí velké množství testů a analýz. Hodnocení výsledků je však nevhodné a matoucí a nepřináší čtenáři konkrétní informaci například: str. 24 „Výsledná přesnost modelu je tak v polovině“, str. 25 „… natočení vačky vyšlo o trochu lépe“, str. 33 „Tyto výsledky se docela shodují…“. Hodnocení grafického zobrazení pak postrádá jakýkoliv základ a autor hodnotí grafy pouze, jak se mu líbí a jak vypadají. To, že je tento přístup špatný nakonec sám autor potvrzuje na straně 39: „Tyto výsledky jsou matoucí zvláště vzhledem k výsledkům grafické analýzy, kdy modely přímo množství nasátého vzduchu vypadají že hledaný parametr charakterizují lépe.“ Práce obsahuje nevhodnou, nejednotnou nebo nejasnou terminologii, např.: str. 6 je uveden tlakový poměr a následně je popisován jako tlakový spád, str. 6 „…tlak se mění v závislosti na fázi cyklu motoru (otočení kliky)“, str. 14 „Toto zařízení se pak také označuje jako vzduchová váha.“, myšleno váha vzduchu. Absolutně nevhodné je hodnocení dat na straně 20 termínem „chuchvalec“: „Kdy kolem pozorovaných trendů jsou hodnoty vždy rozptýleny ve větším či menším chuchvalci.“ Obdobně strana 34 a označení rozptylu jako „chuml“: „Což nám značí to, že jsou data kolem přímky v relativně velkém chumlu.“ Zásadní nedostatky vykazuje práce i po stránce jazykové. Nevhodné je použití 1. os. č. mn., což je použito v celém dokumentu. Text je velmi špatně čtivý, což dokládá i to, že v celém dokumentu je obsaženo 268krát slovo „pak“. Napříč dokumentem je špatně interpunkce, větná stavba, dělení vět a tvorba souvětí. Jakožto příklad uvádím větu hned z úvodu práce, kde absolutně chybí interpunkce: „Vzhledem k tomu že toto lze provádět pro maximálně dva parametry současně tak byl poté pro modely s více parametry použit doplněk pro Matlab Regression Learner…“ Jako špatné lze hodnotit uspořádání práce a formální náležitosti. Autor nevyužil doporučenou šablonu pro závěrečné práce (což není povinností), nedokázal však dodržet základní požadavky. Odsazení abstraktu, citace a poděkování se neshoduje se zbytkem textu. Nevhodné je zpracování záhlaví a zápatí, které se někde vyskytuje, někde zase nikoliv. Bibliografická citace není správně, musí být použita oficiální přímo z informačního systému. Čestné prohlášení neobsahuje místo a datum. Označování kapitol je taktéž špatně. Kapitola úvod se nečísluje. Číslování podkapitol špatně končí tečkou př. 2.1. Definice. (V obsahu práce je však uvedeno správně). Špatně je také číslování práce. Za závěrem je obsažena celá prázdná strana. Práce s literaturou včetně citací obsahuje taktéž množství chyb. Autor využívá jen několika málo zdrojů. Citace v textu nejsou uvedeny podle výskytu, nýbrž abecedně. Kapitola 2.8 Využití neobsahuje jediný zdroj. Nevhodné je také uvedení hodnot s desetinnou tečkou v obrázcích a grafech. Umístění obrázků a tabulek v praktické části často postrádá smysl. Za příklad stojí obrázek 3.11, který je náhodně vložen do textu a odtrhává část odstavce. Celkově práce zpracovává zajímavým způsobem danou problematiku, ale na základě mnoha výše uvedených výtek k podobě dokumentu práce doporučuji práci k obhajobě s hodnocením E.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | D | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | F | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | F | ||
Práce s literaturou včetně citací | E |
eVSKP id 149734