ŠTUMAROVÁ, K. Povrchově aktivní látky přírodní kosmetiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Jugl, Adam

Kamila Štumarová se ve své bakalářské práci zaměřuje na studium vlastností povrchově aktivních látek přírodní kosmetiky. V rámci bakalářské práce charakterizovala zejména jejich kritickou micelární koncentraci (CMC). Studentka si v průběhu tvorby bakalářské práce dokázala osvojit řadu metod pro stanovení CMC a prokázala výbornou schopnost práce s odbornou literaturou. Kamila Štumarová přistupovala k řešení experimentálních problémů vždy cílevědomě a s nadšením. Pravidelně konzultovala výsledky své práce, stejně jako experimentální postupy se svým vedoucím. Celkový přístup k řešení bakalářské práce hodnotím velmi pozitivně. Práce naplnila požadavky kladené na bakalářskou práci. S ohledem na uvedené skutečnosti uděluji za tuto práci známku „výborně A“ a po úspěšné obhajobě a složení státní zkoušky souhlasím s udělením titulu „bakalář, Bc.“

Posudek oponenta

Krouská, Jitka

Studentka Kamila Štumarová se ve své bakalářské práci rozhodla věnovat studiu povrchově aktivních látek, které se vykytují v přírodních kosmetických přípravcích. Konkrétně se věnovala stanovení kritické micelární koncentrace (CMC) vybraných tenzidů různými metodami, protože tento údaj je stěžejní pro správný účinek kosmetických přípravků. Práce je sepsána na 63 stranách včetně příloh dle standardního členění na kapitoly a podkapitoly. Teoretické části včetně rešerše je věnováno 24 stran, zbývající strany pak obsahují především experimentální část, diskuzi výsledků a seznam použité literatury. Ten obsahuje celkem 70 položek, převážně anglicky psaných textů. Z formálního hlediska je práce velmi čtivě napsána, ovšem mám několik připomínek nebo výhrad jak k jazykové, tak odborné stránce. Uvádím je zde především pro poučení studentky. Zřejmě největším gramatickým prohřeškem je velký počet chyb při psaní přívlastkových vedlejších vět v souvětích, kdy tyto vedlejší věty nejsou z obou stran odděleny čárkami. Další chybou je užití slova izotermální v celé práci místo správného slova izotermická v názvu kalorimetrické metody. Na straně 10 je nevhodně zvolená formulace o tom, že „mýdlo je směs vyšších mastných kyselin a alkalických kovů“. Od budoucí absolventky vysoké školy chemického zaměření měla zaznít přesnější definice. Následující výtky již nejsou tak závažné. Doporučuji sjednotit formát psaní jednotek, v práci se vyskytují varianty mM, mmol/L nebo M. V rešeršní části studentka uvádí hodnoty CMC převzaté z literatury v jednotkách g/L, což ovšem mírně komplikuje čtenáři srovnání s naměřenými hodnotami, protože tyto jsou v jednotkám molární koncentrace. Barvivo nilská červeň by si zasloužilo překlad do češtiny (na str. 23 je v originále Nile Red). Zajímavé pojmenování je uvedeno pro nádobku používanou při tenziometrii – „snížená kádinka“. Poslední, především formální, připomínku mám k formátování seznamu literatury – lépe do bloku. V experimentální části se studentka snažila stanovit CMC různými metodami. Předpokládám, že očekávala získání přibližně stejných výsledků ze všech metod. Narazila však na překážky. Správně však v závěru konstatuje, že metody mají své limity stanovení, především při nízkých koncentracích vzorků. Nejvíce mě zaujaly výsledky pro tenzid Tween 80 získané metodou ITC a tenziometrie. Tomuto tématu bych se ráda věnovala při obhajobě práce, proto nechám tuto část výsledků bez dalšího komentáře. Zde si dovolím jen upozornit na chybu v jednotkách na ose x (obrázky 25 a P6). Dle mého názoru by všude měla být jednotka mikromol/L. Prosím tedy, aby toto studentka při obhajobě zohlednila a následně se věnovala diskuzi těchto výsledků. U uvedených regresních rovnic v tabulkách P3 až P7 chybí koeficient determinace. Kdyby byl uveden, lze polemizovat právě o vhodně zvoleném proložení lineárních částí tenziometrických dat, což se opět týká dotazu k obhajobě. Na závěr však musím konstatovat, že studentka naměřená data přehledně zpracovala a do vhodné míry diskutuje včetně srovnání s odbornou literaturou. Tím prokázala schopnost nejen samostatné experimentální práce, ale také práce s literaturou. Studentka Kamila Štumarová zpracovala bakalářskou práci na kvalitní úrovni, i přes uvedené komentáře ji doporučuji k obhajobě s hodnocením „výborně“, (A).

eVSKP id 156648