ŠMOLDAS, M. CIP Safety [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Během zpracování diplomové práce student prokázal teoretické i praktické znalosti. Řešení práce věnoval potřebné úsilí. Prokázal schopnost samostatné práce jak při práci s literaturou, tak při návrhu a realizaci demonstrační úlohy s využitím komponentů s komunikačním rozhraním CIP Safety. Vytvořil příslušné HW a SW řešení. Nad rámec zadání realizoval virtuální část výrobní linky, na které demonstroval své řešení. Konzultací využíval v obvyklé míře. Z hlediska vedoucího nemám k práci studenta připomínky.
Diplomant svojí prací prokázal znalosti v dané problematice, které jednak překonávají standard vyučovaný na univerzitě a jednak je patrné že musel věnovat mnoho času samostudiu a to především cizojazyčné literatury. Koncepce zvolená diplomantem se mi jeví jako velice vhodná, postupuje od teoretického popisu v obecné rovině, poté v konkrétním popisu tématu důležitém pro jeho práci, tedy CIP Safety, přechází k praktickým částem sestavování laboratorní úlohy s popisem tak, jak se obecně podobná úloha sestavuje. Na zvolených postupech a komentářích je vidět, že strávil mnoho času pro úspěšné dokončení této praktické části. Jako výborný nápad hodnotím sestavení videa a doplnění videa s ukázkou návaznosti na reálný automat, tlačítka, optickou závoru a další prvky. Co se týká negativ práce, které bych vytknul diplomantovi, jedná se nejprve o chyby nepodstatné, jako občasná pravopisná chyba, několikrát jsem zaznamenal chybu v shodě přísudku s podnětem. Dále na moji osobu působilo rušivě, že byly obrázky přejaty jako citáty z literatury, ale díky tomu nejsou jednotné v celé práci, doporučil bych je pro přístě překreslit. Poslední nepodstatným negativem práce je zveřejnění nějakého údaje, jak moc je vlastně protokol CIP-Safety bezpečný, například citováním úrovně PFHd z uvedené literatury a porovnání s požadavky norem, aby bylo na první pohled zřejmé o jak dobrou nebo ne-dobrou koncepci se jedná. Z praktické části tento údaj nevystupuje a v praktické čtenář prostě věří, že je dostatečně bezpečný. Co se týká podstatných negativ práce, zde bych zmínil termíny bezpečnostní tlačítko, nebo rovněž označení hříbek v celé části popisujicí laboratorní úlohu. Pokud by se jednalo o běžný stroj, připomínkoval bych tento termín rovněž, ale jelikož se jedná o laboratorní úlohu, mělo by být dodrženo názvosloví, aby se budoucí kolegové neučili špatným termínům. Správným termínem je zajisté „tlačítko nouzového zastavení“, nebo sice slangový, ale obecně akceptovaný termín tlačítko „E-Stop“. Druhým podstatným negativem práce je nešťastně formulované tvrzení z kapitoly 5.3: "Většina ethernetových komponentů je certifikována na úroveň bezpečnostní integrity SIL 3 a PLe. Jediný frekvenční měnič disponuje úrovní SIL 2 a PLd. Tím pádem vytvořené bezpečnostní aplikace dosáhne maximální úrovně integrity SIL 2 a PLd. Ovšem tyto úrovně jsou podle ČSN EN 61508 a ČSN EN ISO 13 849-1, plně dostačující, protože jsou určováni typem a účelem použití strojního zařízení." Čtenář neznalý fukční bezpečnosti si na základě tohoto odstavce odvodí, že jednak nejnižší dosažený SIL nebo PL je platný pro celý stroj, což je mylná dedukce, protože tato praxe skočila s platností normy ČSN EN 954-1. Od roku 2007 je platná jiná legislativa podpořená normami EN 62061 a EN ISO 13849-1, kde se bezpečnost určuje dle jednotlivých bezpečnostních funkcí. Dále bych určitě doplnil informaci, že typ a účel o kterých na konci citátu diplomant hovoří jsou normy typu C, které jsou pro konstruktéry závazné. Dále bych doporučil zaměnit normu EN 61508 za normu EN 62061, protože tato je harmonizována se strojírenskou směrnicí a nevyžaduje tak využívat služeb notifikované osoby při uvádění na jednotný trh EU. Práce se jeví jako původní, autor cituje mnoho cizojazyčné literatury, která možnou nepůvodnost značně omezuje. Práce rozhodně svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta.
eVSKP id 111129