KLÍČ, T. Pravděpodobnostní přístup pro hodnocení bezpečnosti zemnících soustav [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na problematiku hodnocení bezpečnosti provozu zemnících soustav se zaměřením na popis nového způsobu hodnocení vycházejícího z posuzování pravděpodobnosti úmrtí člověka vlivem výskytu nebezpečného dotykového či krokového napětí. První část práce je zaměřena na popis současného postupu posuzování bezpečnosti zemnících soustav a okolností, které s touto problematikou souvisí. Vzhledem k poměrně široké problematice je práce zaměřena především na oblast propojených zemnících soustav VN a NN. Druhá část práce pak detailně popisuje nový pravděpodobnostní přístup pro hodnocení bezpečnosti zemnících soustav, který je názorně prezentován na konkrétním příkladu VN poruchy na distribuční transformační stanici při které dochází k transferu potenciálu do soustavy NN. Součástí práce je i finální zhodnocení a provedení zjednodušené analýzy upozorňující na nebezpečná úskalí nového přístupu. Úvodní popisná část práce obsahuje řadu nepřesností a chyb, které zhoršují srozumitelnost předložené práce i přes to, že většina těchto věcí byla přebrána z dostupných norem. Problematická je i citace jednotlivých pasáží, kde mnohdy není jasné odkud a zdali byly jednotlivé pasáže převzaty, či se jedná o vlastní dílo autora. Oproti tomu, je naopak druhá část práce, zaměřená na popis nového přístupu a zpracování příkladu metody, velmi věcně, detailně a srozumitelně popsána. Rovněž i vlastní závěry a analýzy vychází z podložených skutečností založených na zpracovaném příkladu a provedených výpočtech. Velmi kladně rovněž hodnotím vlastní přístup studenta k naplňování jednotlivých bodů zadání, které jsou zaměřeny na zcela novou problematiku překračující, jak dosavadní znalosti studenta, tak i používané národní postupy. Student se s touto novou problematikou seznámil, plnil dohodnuté úkoly včas a dle dohodnutého harmonogramu, ke konzultacím docházel pravidelně a připraven. I přes značné množství chyb a nepřesností v úvodní části práce hodnotím na základě celkově odvedené práce a na základě přístupu studenta po dobu řešení předloženou práci velmi kladně s bodovým hodnocením 80 bodů. Pro příklad uvádím některé nedostatky práce: - chybná práce s impedancí a její použití v práci (není značeno jako komplexní číslo – seznam symbolů + příslušné vzorce) - str. 14 – chybná definice: „Zemnění je provedení nutných spojení všech přístrojů, zařízení, ŽIVÝCH i neživých částí se zemí…“ - popis kapitol 2.2.1.1 a 2.2.1.2 je chybný a zmatený, přičemž se odkazuje na literaturu [2] - nevhodné a chybné formulace: „..na elektrizační soustavě vznikne poruchový proud…“, rovněž i na str. 20 první dvě věty - str. 20. poslední věta – bod A neznačí stanici, ale druhé místo poruchy - kap. 2.4.3 není přesná – nejedná se o přímo uzemněnou soustavu a kapacitní susceptance má značný vliv na poruchový proud - kap. 3.1 – nevhodná a chybná formulace dotykového napětí: „ dotykové napětí vzniká na lidském těle po dotyku s živou částí“ - str. 40 – bod a) – nabývá hodnoty menší než 100% Dotaz: Co je to živá část a jaký je její vztah k uzemňovací soustavě. Uveďte příklady živých částí a vysvětlete, zda vodič PEN lze považovat za živou část.
Bakalářská práce se zabývá popisem nového možného přístupu k návrhu uzemňovacích soustav. Tento postup je z části založen na všeobecně uznávané metodice, která je normalizována na evropské úrovni a do českého systému norem je implementována harmonizovanou normou ČSN EN 50522. Postup na kontrolu dovolených dotykových napětí v souladu s touto normou je dále doplněn o pravděpodobností přístup v případě nevyhovění návrhu zemnící soustavy a to tak, aby se při určité malé nedostatečnosti zemnící soustavy (pro určitou míru rizika úrazu elektrickým proudem) zohlednily i případné náklady na finanční vyrovnání provozovatele distribuční soustavy s případnými poškozenými občany (osoby zasažené elektrickým proudem při případné poruše). Práce je logicky rozčleněna do několika kapitol, kdy první nastiňují základní potřebnou teorii výpočtů dotykových napětí. V další části práce autor popisuje pravděpodobnostní přístup i s uvedením stávajícího a upraveného vývojového diagramu při postupu návrhu zemnící soustavy. V kapitole 6 pak autor popisuje užití tohoto nového přístupu na modelovém případu výpočtu dotykových napětí. Součástí práce je také výpočet poruchových proudů pro různé zapojení uzlů distribučního transformátoru. Výsledkem práce je pak výpočet uzemnění kompenzované sítě, kdy pro modelový příklad při jednofázovém zemním spojení soustava vyhovuje, a při dvojitém zemním spojení by již podle současné metodiky nevyhověla. S použitím pravděpodobnostního přístupu by ovšem vyhověla a autor stanovuje pro ni pravděpodobnost úmrtí postižené osoby v případě dotyku a současné poruchy. Součástí práce je pak také provedená citlivostní analýza pravděpodobnostního přístupu za účelem ověření chování této metody při změně některých vstupních parametrů. Autor naplnil všechny body zadání. Z hlediska grafického a formálního lze mít ovšem k práci některé výhrady. Některé obrázky by mohly mít lepší kvalitu (např. obr. 5 aj.) Z hlediska teoretické úrovně a formální, autor občas používá až příliš laický jazyk (příkladem zde může být např. souvětí v úvodu práce (Jak jistě víme, tak elektrický proud má od určité minimální hodnoty, velmi negativní vliv na lidský organismus. Tato skutečnost nás pronásleduje od počátku vzniku teorie elektrické energie. – samotný vznik teorie elektrické energie nemá na lidský organizmus vliv, tento vliv je dán samotnými přírodními a fyzikálními zákony, které jsou na lidmi používaných teoriích nezávislé, lidé se jen snaží pomocí těchto přijímaných teorií popsat chování přírodních zákonů …). Práce také obsahuje menší množství gramatických chyb. Dále pak - definování rozměrů zemnících tyčí v kapitole 6.3 nedává smysl - tabulky 4, 5 a 11 jsou identické, ve vztazích 6.15, 6.18, 6.21, 6.24, 6.27, 6.30 autor uvádí chybně vztah pro výpočet impedance, který má být Z = R+jX. Autor v práci také nedostatečně značí komplexní (fázorové) hodnoty. Co ovšem u dané práce nelze jednoduše přehlížet je autorův osobitý (ale spíše ledabylý) přístup k citačním pravidlům. Seznam literatury obsahuje 5 zdrojů. Jedním ze stěžejních, zdroj (4) z kterého autor čerpal informace o samotné pravděpodobnostní metodě, nemá uvedeného původce (autor, je uveden v samotném textu práce str. 34 …). Dále pak pravděpodobnostní metoda není nejspíše autorovým přínosem, nýbrž ji čerpal z uvedeného zdroje 4. A tak zvolená forma citování není úplně nejlepší a např. obr. 11 autor převzal ze zdroje 4 (i když jde o anglický překlad), ale ze samotné práce to není úplně zřejmé. Proti této a mnohým dalším desinterpretacím původu informací (např. u mnohých výpočtových vztahů v kapitole 2, 3 – vztah 3.1, tab. 3, obr. 10) se přitom autor mohl jednoduše distancovat přidáním věty na začátku těchto kapitol, že uvedená metodika je převzata ze zdroje 4 či 1, 2 atp. Dále pak se v seznamu literatury nenachází některé další uvedené zdroje v textu jako je např. IEC 60909-3 na kterou je odkazováno v kapitole 2.4.1, Na začátku kapitoly 6.3 pak autor poukazuje na zdroj informací v souboru od společnosti Eon. Tento zdroj informací není uveden na konci práce a to jak v citovaných zdrojích, tak není obsažen v přílohách a není ani na přiloženém CD. Taktéž, je zde odkaz na podnikovou normu PNE 330000-4 bez její uvedení v použité literatuře. Co lze na této práci ocenit je ovšem její ucelený popis a rozsah řešené problematiky. Z hlediska teoretického autor musel zvládnou široké spektrum řešených problematik (souměrné složky, výpočet zkratů, zemní spojení, uzemnění, pravděpodobnostní metoda čerpaná z anglického zdroje). Autor se s tímto širokým záběrem nicméně vypořádal na velmi dobré úrovni. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a především kvůli nevhodnému citování používaných zdrojů navrhuji hodnotit B 88 body.
eVSKP id 94063